21. SACHARIDY

Neredukující sacharidy neobsahují volnou poloacetalouvou hydroxylovou skupinu a tudíž nedávají s Fehlingovým a Tollensovým činidlem pozitivní reakci. Mezi neredukující sacharidy patří například sacharosa či celá skupina polysacharidů. (hlava-hlava)

Další skupinou složitých sacharidů jsou Polysacharidy, což jsou vysokomolekulární biopolymery. Nejsou sladké ani rozpustné ve vodě. Je to nejrozšířenější skupina sacharidů. Patří sem celulosa, která je součástí vlákniny a využívá se na výrobu papíru a umělého hedvábí. Hydrolýzou v kyselém prostředí z ní vzniká glukosa. Podskupinou polysacharidů jsou zásobní polysacharidy, kam patří škrob, který má zásobní funkci u rostlin, hydrolýzou z něj vzniká maltoza a glukoza a vyskytuje se v mouce, bramborech, rýži nebo kukuřici. Škrob se využívá v potravinářství či farmacii. Škrob není zkvasitelný na alkohol a obsahuje dvě základní složky: amylázu a amylopektin. Důkaz škrobu: s roztokem jodu dává modro-fialové zabarvení. Molekuly jodu se dostávají dovnitř šroubovice, a tím se mění schopnost celého komplexu absorbovat světlo. Dále sem patří pektiny, chitin či heparin.

Metabolismus sacharidů=glykolýza

Při metabolismu sacharidů dochází ke spalování glukozy, při kterém vznikne kyselina pyrohroznová. Tento buněčný metabolismus se děje v cytoplazmě.

1. fosforylace (destabilizace glukosy), přidání ATP a vznik ADP

2. izomerace (stabilizace)

3. rozpad na 4x triosy

4. chemickými reakcemi (izomerace, dehydratace, fosforilace..)….

5. * Kyseliny pyrohroznové = pyruvát, tři možnosti:

1. alkoholové kvašení (jiné organismy než my)

2. mléčné kvašení (bez kyslíku) – sportovní výkon, stav nouze, odstáváme málo energie rychle, vzniká laktát

3. oxidační dekarboxylace (s kyslíkem)- dostaneme hodně energie pomalu.