6. ACIDOBAZICKÉ A REDOXNÍ DĚJE

Rovnovážná konstanta komplexotvorných reakcí

Koordinační (komplexotvorné) reakce jsou reakce, při kterých dochází k přenosu jednotlivých atomů, jejich skupin nebo i molekul. Vznikají komplexní (koordinační) sloučeniny.

Pokud máme například komplex (Cu(NH3)4) ,který disociuje:

Cu2+4NH3 (Cu(NH3)4)

Pak k= (Cu(NH3)4)/ (Cu2).(NH3)4

Čím je čitatel vyšší, tím je komplex stabilnější.

Redoxní reakce (oxidačně-redukční) reakce jsou reakce, při kterých dochází k přenosu elektronů mezi reaktanty a mění se oxidační čísla některých atomů.

Oxidace je chemická reakce, při které oxidovaná látka ztrácí elektrony. Oxidační číslo prvku roste.

Příklady:

Redukce je chemická reakce, při které redukovaná látka přijímá elektrony. Oxidační číslo prvku klesá.

Příklady:

V soustavách, ve kterých probíhají redox reakce, se ustavuje redoxní rovnováha mezi oxidovanou a redukovanou formou látky.

Oxidační činidlo je látka, která je schopna oxidovat jinou látku. Při reakci oxidační činidlo přijímá elektrony a samo se redukuje. Oxidační činidlo je akceptor elektronů.

Příklady: především p prvky, blíž ke vzácným plynům- prvky snadno tvořící anionty, halogeny, kyselina sírová, kyslík, ozon (O3)

Redukční činidlo je látka, která je schopna zredukovat jinou látku. Při reakci redukční činidlo odevzdává elektrony a samo se oxiduje. Je to donor elektronů.

Příklady: 1 a 2.A skupina, prvky snadno tvořící kationty, alkalické kovy, vodík

Elektrolýza

Elektrolýza je rozklad disociovaných elektrolytů stejnosměrným elektrickým proudem. Je to oxidačně-redukční proces. Elektrolyzovat můžeme roztoky nebo taveniny elektrolytů. Elektrický proud přivádějí do roztoku dvě elektrody:

Katoda je záporně nabitá elektroda (má nadbytek elektronů). Přitahuje kationty a probíhá na ní redukce, protože zde látka přijímá elektrony. Při elektrolýze se na katodě vylučuje čistý kov.

Anoda je kladně nabitá elektroda (má nedostatek elektronů). Přitahuje anionty a probíhá na ní oxidace, protože zde látky ztrácí elektrony.

Elektrolýzy se využívá při výrobě některých prvků (výroba alkalických kovů z tavenin jejich solí) nebo při galvanizaci (pokovování), která se využívá k ochraně kovů před korozí.

Galvanický článek se nazývá obecně článek, který vytváří proud na základě chemické reakce, je to vlastně opak elektrolýzu, protože využívá redoxní reakce jako zdroj energie (x elektrolýza- využívá proud na vznik chemické reakce). Skládá se ze dvou elektrod a elektrolytu (látky schopné přenášet elektrický proud). Jedna z elektrod se oxiduje, druhá redukuje. Uvolněné elektrony odvádíme do spotřebiče, kde konají práci.

Jeden z typů galvanického článku je Daniellův článek. To je vlastně zinkový a měděný plíšek ponořený do roztoků svých solí. Zinek se oxiduje a rozpouští, měď redukuje a sráží. Galvanické články se nacházejí především v přenosných elektrických spotřebičích - baterkách, hodinkách, mobilních telefonech..- tzn. všude tam, kde se nelze připojit k elektrické síti nebo přímo použít mechanický zdroj (generátor).