10. 15 skupina PSP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
10. 15. skupina PSP
Do skupiny 5.A, pentelů, patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut.
Dusík je jediný plyn, ostatní jsou pevné látky. Kovový charakter stoupá s protonovým číslem- dusík a fosfor jsou nekovy a jsou kyselinotvorné, Arsen a Antimon jsou plokovy a mají amfoterní charakter a Bismut je typický kov s převážně zásaditým charakterem.
Tyto prvky mají elektronovou konfiguraci ns2np3 a nazývají se p3 prvky. Mají pět valenčních elektronů.
P:
Jejich oxidační číslo může být v rozmezí –II do V. Nejčastěji se vyskytují v oxidačních číslech III a V. S rostoucím protonovým číslem klesá stabilita sloučenin s oxidačním číslem V, zatímco stabilita sloučenin s oxidačním číslem II roste.
Všechny tyto prvky mohou tvořit tři kovalentní vazby. Všechny prvky kromě dusíku mohou být i pětivazné, excitují-li do volných orbitalů. Dusík může být ve svých sloučeninách maximálně čtyřvazný, protože je ve druhé periodě a má jen s a p orbitaly.
Výskat:
Dusík tvoří 78% atmosféry. Vyskytuje se v anorganických sloučeninách (oxidy dusíku, dusičnany, amoniak) a je nezbytný pro všechny živé organismy. Je součástí mnoha organických sloučenin (aminokyseliny, močovina NH2CONH2) a je to důležitý makrobiogenní prvek. Dusičnany se využívají při výrobě hnojiv a výbušnin- ledek chilský= dusičnan sodný NaNO3, ledek amonný, ledek draselný…
Fosfor je velice rozšířený prvek. Často tvoří vazby s vápníkem (fosforečnan vápenatý). V přírodě se vzhledem ke své reaktivitě vyskytuje hlavně ve sloučeninách (fosforečnany). Je to důležitý makrobiogenní prvek. Vyskytuje se v kostech a zubech ve formě vápenatých a hořečnatých solí. Tvoří také schránky živočichů. Vyskytuje se také ve formě hornin- fosforit s obsahem P2O5, který se používá jako hnojiva a apatit, což je druh fosfátového minerálu.
V organických sloučeninách je kyselina trihydrogenfosforečná vázána ve formě esterů, které mají význam v metabolismu živých organismů. ATP a ADP jsou zdrojem a rezervou energie v buňkách. Obsahují speciální makroergické vazby, při jejichž štěpení se uvolňuje velké množství energie. Kyselina fosforečná je součástí nukleových kyselin (DNA, RNA), fosfolipidů (v buněčných membránách) a mnoha metabolických meziproduktů.
Charakteristika jednotlivých prvků a jejich využití:
Dusík je plyn bez chuti a bez zápachu, málo rozpustný ve vodě. Tvoří dvojatomové molekuly, které jsou velmi stabilní (nejstabilnější ze skupiny). Mezi atomy dusíku je velmi pevná trojná vazba. Dusík není hořlavý, ani hoření nepodporuje. S většinou látek reaguje dusík až při vysoké teplotě. Atomový dusík je značně reaktivní. Přepravuje se stlačený v tlakových ocelových láhvích se zeleným pruhem. Používá se k přípravě sloučenin amoniaku, kyseliny dusičné… Elementární dusík se pro svou malou reaktivitu uplatňuje jako ochranný plyn tvořící inertní atmosféru všude tam, kde není žádoucí styk látek se vzdušným kyslíkem (výroba výbušnin, chipsy v pytlíku).