10. 15 skupina PSP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Oxidy fosforu a jejich využití
Oxidy fosforu jsou pevné látky a dehydratační činidla (sušidla)- nejvíce oxid fosforečný. Nejsou to monomery, ale dimerizují.
Oxid fosforitý (P2O3). Při jeho reakci s vodou vzniká kyselina trihydrogenfosforitá.
Oxid fosforečný (P2O5) je bílá krystalická látka a jedno s nejsilnějších dehydratačních činidel. Při reakci s vodou vznikají fosforečné kyseliny.
Kyseliny dusíku
Kyselina dusitá (HNO2) je slabá kyselina, velmi nestálá. Soli kyseliny dusité jsou dusitany. Ty jsou dobře rozpustné ve vodě a značně toxické.
Kyselina dusičná (HNO3) je bezbarvá kapalina. Snadno se rozkládá vlivem světla a vzniká NO2. Je to velmi silná kyselina a má silné oxidační účinky. Koncentrovaná kyselina je 68% roztok.
Výroba kyseliny dusičné:
Amoniak se oxiduje na oxid dusnatý, který se dimerizuje na oxid dusičný. Oxid dusičný s vodou tvoří kyselinu dusičnou.
Kyselina dusičná reaguje s většiny kovů (kromě zlata a platinových kovů) za vzniku dusičnanů.
Cu+HNO3 (koncentrovaná) Cu(NO3)2+NO2+H2O
Směs HNO3 s kyselinou chlorovodíkovou (v poměru 1:3) se nazývá lučavka královská, která rozpouští zlato i platinu.
Soli kyseliny dusičné jsou dusičnany (nitráty). Všechny se dobře rozpouštějí ve vodě (hnojiva) a mají oxidační účinky.
Kyseliny fosforu
Kyselina trihydrogenfosforečná je krystalická látka, která se na vzduchu rozplývá. Je velmi dobře rozpustná ve vodě. Nemá oxidační účinky.
Výroba kyselina trihydrogenfosforečné:
Kyselina fosforečná se vyrábí hlavně termickým procesem, který spočívá ve
spalování roztaveného fosforu ve směsi vzduchu a vodní páry
P4 + 5 O2 → P4O10
P4O10 + 6 H2O → 4 H3PO4
Tvoří tři řady solí: fosforečnany, hydrogenfosforečnany a dihydrogenfosforečnany. Fosforečnany jsou většinou nerozpustné a využívají se při praní nebo čištění vody.
Hnojiva
Hnojiva jsou směsi, používané pro zlepšení růstu rostlin. Obvykle jsou aplikována přes půdu (pro příjem kořeny) nebo hnojením listů (pro příjem listy). Hnojiva obvykle poskytují v různých poměrech tři hlavní biogenní prvky (dusík, fosfor, draslík).