Cimrman České nebe

- Záskok (1994)

- Švestka (1997)

- Afrika (2002)

- České nebe (2008)

• literární druh

drama

• literární žánr

komedie

• literární forma

drama

• dominantní slohový postup

vyprávěcí slohový postup

• typ vypravěče

řeč postav – střídání ich-forem

• vysvětlení názvu díla

děj se odehrává v českém nebi

• posouzení aktuálnosti díla

Podle autorů by toto měla být jejich poslední hra => myslím si, že je i trochu o nich samotných, protože na závěr semináře předstoupí Svěrák s tématem Rukopisů a snaží se vysvětlit postoj celého divadla k mystifikátorům Hankovi a Lindovi, kteří svými díly léta mystifikovali celý národ, ale podle Svěráka je to nejspíš bavilo.

• určení místa a času textu

České nebe – začátek první světové války roku 1914

• stručné nastínění děje

V první části je odborný seminář. Skládá se z výstupů jednotlivých členů divadla, kteří jsou představováni jako doktor, docent, inženýr apod.

Přednesená témata:

• Nález nové hry

• Cimrmanova živá kopírka

• Maršál Radecký a jeho život

• Cimrmanova socha v Praze

• Cimrmanova juvenilie – vystupují Smil Flaška z Pardubic a Beneš Krabice z Veitmile

• Rukopisy královédvorský a zelenohorský

Ve druhé části je vlastní hra České nebe, která se odehrává v nebi.

Zde zasedá Česká nebeská komise. Ta se chystá k rozšíření, a tak mezi svatého Václava, J. A. Komenského a praotce Čecha jsou postupně pozváni K. H. Borovský, J. Hus a babička Boženy Němcové. Začínají projednávat jednotlivé body zasedání - vzít či nevzít do nebe z očistce Smetanu, Sabinu, Hanku s Lindou a zda přijmout české vojáky, kteří dezertovali na druhou stranu fronty a říkají si legionáři. Občas se objeví i Čech, polní maršálek J. V. Radecký, člen komise rakouské, která je podle něj nadřízená komisi české. Nařídí jim, aby dezertující vojáky nepouštěli do nebe, ale do pekla. Ale babička Boženy Němcové praví, že ti chlapci si peklo užili už dole v té hrozné válce a ostatní s ní souhlasí. Nakonec vybírají nového českého krále, stane se jím Tomáš Garrigue Masaryk.

• určení smyslu díla

Jára da Cimrman psal toto dílo v pražské kavárně Louvre za světové války a chtěl podpořit Čechy v boji proti nenáviděné prohnilé monarchii.

• pravděpodobný adresát

široká veřejnost

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

poslední hra autorské dvojice Smoljak & Svěrák

• tematicky podobné dílo

hra Lijavec – také o rozpadu Rakouska-Uherska

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

V roce 1918 (v prvních dnes samostatné republiky) byl v režii J. A. Palouše natočen stejnojmenný němý film podobného obsahu, který je dnes pokládán za ztracený.

"Otec ukazuje synkovi knihu, ve které jsou obrazy našich slavných mužů. V noci děcku zdál se sen. Přichází do nebe a anděl uvádí je do oddělení českého a tu hošík setkává se s několika těmito slavnými muži a zvěstuje jim, že český národ vymanil se již z těžké poroby a je osvobozený. - Dítě se ze snu probudí a vidí, že všechno byl jen sen." (Podle cenzurního lístku)