Cimrman Vyšetřování ztráty třídní knihy

Cimrmanova šesterka – Jedná se o 6 Cimrmanových pedagogických zásad.

* futurismus – příprava studentů na budoucnost, Cimrman je naučil správně telefonovat z telefonní budky¨

* separace – Cimrman rozdělil učivo na „pomněnky“ (jedna desetina učiva) a „zapomněnky“ (devět desetin učiva)

* trestání učitele učitelem – vychází z předpokladu, že děti mají svého učitele rády, a proto ho litují

* úleková fixace – děti si lépe pamatují, je-li učivo spojeno s nečekaným podnětem, nejlépe úlekem (rána bičem, sundání paruky)

* mimoverbální komunikace – píší-li děti písemku, ruší je jakýkoli hovor. Pro tyto situace zavedl Cimrman pantomimické dorozumívání.

* oživlé dřevo – Cimrman přivázal recitujícímu dítěti na ruce provázky a vodil ho jako loutku. Děti si tak lépe osvojily text i pohyby.

Hodina fyziky – docent Weigel ukazuje divákům pokusy, které Cimrman předváděl svým žákům (světlo X tma, ticho X zvuk, lom světla)

Teorie poznání – profesor Smoljak podrobně vysvětluje Cimrmanovu filozofii externismu

Druhou část tvoří samotná jednoaktová hra Vyšetřování ztráty třídní knihy:

Do učebny vstupuje třídní učitel (Zdeněk Svěrák). Vede dlouhý monolog k divákům = žákům klukovské třídy 8. C a snaží se je přesvědčit, aby vrátili třídní knihu, která se ztratila před sedmi lety. Nejprve mluví smířlivě, poté používá výhružky. Čte oběžník pana ředitele a snaží se žáky zastrašit tím, že je přijde vyslýchat sám pan ředitel.

Pan ředitel (Ladislav Smoljak) nejprve neví, co 8. C provedla. Když mu to třídní učitel prozradí, přesvědčuje žáky, aby třídnici vrátili dřív, než přijde inspektor. Je patrné, že má z jeho příchodu strach. Inspektor (Jaroslav Weigel) vejde do třídy s ohromnou hudební skříní zavěšenou kolem krku. Víc než ztracená třídnice ho zajímají 4 ukradené čepice (3 vlněné pletené a jedna plátěná se štítkem), které se ztratili ve Vyškově. Třídní učitel a ředitel opakují stejný rozhovor, aby inspektorovi předvedli, jak intenzivně po třídnici pátrají, nezdá se však, že by měl inspektor o tuto problematiku zájem.

Posledním příchozím je zemský školní rada (Miloň Čepelka), který po celou dobu své návštěvy nepromluví jediné slovo. Všichni tři jeho podřízení se mohou ztrhat, aby zamaskovali ztrátu třídnice, a znovu opakují celý výslech třídy. Rada si vybalí svačinu, nabídne ostatním a ředitel pobídne také žáky, aby se pustili do svých svačin.

• určení smyslu díla

Hra má poukázat na konzervativnost školského systému. Učitele zajímá pouze třídnice a bojí se ředitelů. Ředitelé se bojí inspektorů a ti zase školního rady – nikoho v celém systému nezajímá, jak a co se naučí žáci.

• pravděpodobný adresát

Kdokoli, kdo chodil do školy a povšiml si zkostnatělosti vzdělávacího systému.