02_říjen

Vysvětlení názvu Proměna:

• Řehoř = stane se broukem (fyzicky i jeho psychika se mění), mění se jeho vztah k práci, je změněn i jeho pokoj (Markétkou)

• Markétka = nejdříve o Řehoře pečuje, pak méně, nakonec vůbec, v závěru knihy si přeje, aby odešel (zemřel)

• tatínek = je spokojený, protože Řehoř finančně podporuje rodinu, po Řehořově proměně se vyhýbá kontaktu s ním, dokonce ho chce odehnat (hází po něm jablka), začne opět pracovat

• maminka = nejdříve syna lituje, poté si musí najít práci, shledává syna břemenem

• celkově se mění životní styl rodiny (i její finanční situace)

• mění se pohled veřejnosti na rodinu

VI) Okomentovaný citát

„Musíme se toho hledět zbavit,“ řekla teď sestra výslovně otci, neboť matka pro kašel neslyšela, „ještě vás oba umoří, vidím to už. Když jednou člověk musí tak těžce pracovat jako my všichni, nemůže mít přece doma tohle věčné soužení. Já už to také nevydržím.“ “

(po zjištění, že je Řehoř mrtvý:)

„Nuže,“ řekl pan Samsa, „teď můžeme poděkovat Pánubohu.“ “

„Pohodlně opřeni na sedadlech rozmlouvali o vyhlídkách do budoucna, ukázalo se, že při bližším pohledu nejsou nikterak zlé, neboť všichni tři, na což se vlastně jeden druhého ještě ani nezeptali, mají náramně slibná zaměstnání.“

Úryvek ze závěru knihy. První část ukazuje posun v chování Markétky - snaží se rodičům vysvětlit, že by bylo nejlepší se Řehoře zbavit, protože je jim přítěží. Další část úryvku se již odehrává po Řehořově smrti, kdy je rodina opět šťastná a volná.

VII) Závěr

Námět povídky je rozhodně zajímavý, jen je škoda, že není vysvětleno, jak se Řehoř stal broukem. Nevím, zda nad tím autor nepřemýšlel, a nebo zda si to má čtenář domyslet sám. Mne by každopádně zajímalo, jak si autor sám tuto situaci představoval. Celkově mi některé věci přišly zvláštní a nedomyšlené, ale jak říkám, zřejmě je na čtenáři, aby si je domyslel sám. Jazyk je strohý, a tak mi děj příběhu příliš rychle neubíhal. Jinak se mi povídka celkem líbila.

Doplnění

Expresionismus

Expresionismus je avantgardní umělecký směr, který vznikl jako protiklad impresionismu a naturalismu - odmítá umění zobrazující skutečnost, stejně tak odmítá i umění, které se snaží zprostředkovat skutečnosti pomocí dojmů. Tento umělecký směr reaguje na civilizační krizi po 1. světové válce (pocity úpadku, marnosti a beznaděje). V literatuře se nejvíce prosadil v Německu. Expresionističtí autoři se snaží vyjádřit vlastní prožitky a pocity zcela nekonvenčně. Často také deformují realitu, aby zvýšili čtenářův prožitek. Důraz kladou na popsání lidské psychiky - často dochází k narušení jazykové logiky a struktury textu.

Znaky expresionismu v knize

• proměna hlavního hrdiny v brouka - nereálná skutečnost (navíc není popsáno, jak k tomu došlo)

• snaha autora, co nejvíce popsat Řehořovu tíseň a pocity úzkosti

• autor si hraje se strukturou textu - perspektivy nahlížení děje se mění - střídá se er-forma s vnitřními monology.

• okolní svět se stává pro Řehoře hůře srozumitelný a také nepřátelský (později je všem jen na obtíž a už se o něj skoro nestarají)

• povídka laděna pesimisticky

• motiv města - expresionistický (impresionismus zobrazuje přírodu k tomu je město opakem)