02_říjen

Nakonec Řehoř odemkne a všichni u dveří se zděsí. Pan prokurista uteče, maminka omdlí a tatínek zažene holí „obludu“ zpět do pokoje. Od té doby Řehoř zůstane v těle brouka uvězněn. Ze začátku se ho celá rodina štítí a vyhýbá se mu, jen hodná sestra Markétka chodí k bratrovi pravidelně uklízet a krmit ho a snaží se mu zpříjemnit jeho život (například mu vystěhuje nábytek a udělá mu místo v pokoji, aby mohl lépe šplhat po stěnách).

Postupem času ale rodině přijde, že ji více a více zatěžuje a všichni ho začnou nesnášet (Řehoř je má stále stejně rád a snaží se jim těžkou situaci ulehčit). Protože ale není, kdo by živil rodinu, musí se otec, matka a nakonec i dcera nechat zaměstnat. Všichni jsou bohužel z nového životního stylu hrozně vyčerpaní, a tak se i Markétka přestane o bratra úplně starat, a tak Řehoř začne strádat.

Rodina si dále přivydělává pronájmem pokoje třem pánům. Jednoho večera, kdy jim Markétka hraje na housle, vyleze okouzlený Řehoř ze svého pokoje. Páni ho ale spatří, odejdou a okamžitě vypoví pronájem. Rodina je na Řehoře ještě více rozzlobená, a hlavně sestra hlásá, že se ho musí zbavit, protože jim přinesl tolik trápení. Řehoř už nechce působit problémy, pár dní nic nejí a zemře. Služka nakonec jeho mrtvolu odklidí. Rodina je touto událostí nadšená. Mají pocit, že jsou konečně volní a šťastní.

IV) Charakterizace postav

Řehoř Samsa - hlavní hrdina, jediný živitel rodiny, hodný, naivní, svědomitý. I když ho jeho rodina nesnášela, on je měl pořád stejně rád, přestože se k němu chovala jako k opravdovému hmyzu. Nakonec zemře.

Markétka- sedmnáctileté Řehořova sestra, ze začátku hodná, pozorná, ke konci jí byl Řehoř úplně lhostejný, brala ho jako přítěž

Otec- přísný, tvrdohlavý, nadělal dluhy, které musel Řehoř splácet

Matka- labilní, nechovala se jako matka

V) Kompozice knihy

Doba a místo děje: není nijak přesně určeno, pravděpodobně počátek 20. století, byt Samsových - měšťanský dům

V Kafkových povídkách se vyskytuje téma člověka odříznutého od světa, jehož okolí je často nepřátelské a hlavní postava se odcizuje (a to je vidět i zde). Kafka se řadí do experimentální (moderní) prózy, kdy jde hlavně o vnitřní svět (nitro hrdiny), které se například konfrontuje s okolím, a dílo má více možných interpretací. Dalšími typickými znaky experimentální prózy je porušení tradic a norem, prvky absurdity. Autor klade důraz na duševní stav postav (ubývá dějovost).

Proměna se řadí mezi epické žánry a to konkrétně povídku. Ta se vyznačuje menším počtem postav a ne moc náročným dějem. Kniha je psaná prózou v er- formě a členěna do třech kapitol označených římskými čísly. Jazyk je spisovný, prostý- text obsahuje například přechodníky ale žádné květnaté věty nebo příliš metafor. Kompozice je chronologická, místy se vyskytují vzpomínky na minulost.