nezval-edison

Vítězslav Nezval – Edison

Báseň, ovlivněná doznívajícím poetismem a civilismem, patří k vrcholům autorova prvního tvůrčího období. Edison vznikl během básníkova pobytu u rodičů v Dalešicích na podzim roku 1927 během pouhých čtyř dnů. Knižně vyšlo dílo poprvé samostatně roku 1928, poté už vycházelo jako součást sbírky Básně noci, společně s dalšími básněmi (např. Signál času).

Charakteristika postav:

Struktura básně je sevřena subjektem lyrického mluvčího, jehož situace je přiblížena v první a závěrečné části; dodává tak celé kompozici textu rámcující charakter.

Edison – je znázorněn jako hrdina moderního věku, který naproti nepříznivým okolnostem dokázal zasáhnout do světa druhých lidí a elektrickým světlem doslova prozářit jejich životy

Podrobný obsah:

I. Postavou uvádějící do příběhu je mluvčí (znázorňující nejspíše samotného autora), který vypráví o své cestě z herny, kde prohrál peníze a opil se, domů na pražskou periferii do Košíř. Vrací se půlnoční Prahou, v zimě koncem února. Na mostě Legií uvidí ve Vltavě odraz, se kterým rozmlouvá a dojde k závěru, že tento "přízrak" vypadá jako sebevrah (sám mluvčí je v depresi a pomýšlí na sebevraždu). Hráč zachrání sebevraha (svůj stín) před skokem a ruku v ruce odchází k hráči domů. Když se konečně dostanou domů, rozsvítí hráč žárovku a chce sebevraha uložit na lůžko, ale sebevrah zmizí. Hráč chce překonat svou depresi, proto vezme týden staré noviny, v nichž je podobizna Edisona a článek o jeho úspěších a novém vynálezu.

Řekl jsem si zapomeň už na stíny otvíraje týden staré noviny kde jsem v pachu novinářské černi tona uzřel velkou podobiznu Edisona byl tu jeho nejnovější vynález seděl v taláru jak středověký kněz bylo tu však něco krásného co drtí odvaha a radost z života i smrti.

II. Ve druhé části básně se dozvídáme útržkovité informace z Edisonova života. Edisonův otec byl krejčím, ševcem a dřevorubcem a kupec s obilím zároveň, zemřel mimo svou rodnou zem, v Kanadě. Edison se zde narodil až po smrti svého otce. V tomto zpěvu básník konfrontuje svoje dětství s dětstvím Edisonovým. Jeho zájmy se však na rozdíl od Edisona netýkaly jen přírodních věd a chemie, ale i hudbou a uměním. Básnickými obrazy popisuje nejen Edisonovo zaujetí pro vynálezy, ale i jeho obětavost, práci v továrně na výrobu obuvi, odchod do New Yorku a jeho neuspořádaný život. Z textu také vyplývá, že Edison pracoval jako průvodčí a že zachránil chlapce před srážkou s autem.

Jednou jsi se náhle vrhl pod kola ani živé duše kolem dokola a už vlečeš chlapce mezi nárazníky zachránils mu život vezmi si mé díky

Třetí zpěv je věnován obdivu pokroku, techniky a Edisonových vynálezů. Ústředním motivem je objev žárovky – Edison je předkládán jako člověk, který svých úspěchů docílil tvrdou prací; pokud chtěl něčeho docílit, nevzdal se ani po několika neúspěších. Následuje sled asociací představ, které tento vynález v básníkovi vyvolá.