Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




07_březen

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (407,64 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Alena Tylšová Gymnázium Na Zatlance 2017/2018 1.V Březen 2018 Alena Tylšová Gymnázium Na Zatlance 2017/2018 1.V Čtenářský deník č. 7 - Jana Eyrová I) Bibliografické údaje Název: Jana Eyrová Autor: Charlotte Bronteová Vydavatel: nakladatelství Klokan Vydání: 1. vydání Verze: knižní verze II) Základní informace o autorovi Charlotte Bronteová se narodila 21. dubna 1816 v Thorntonu u Bradfordu. Když byly Charlottě čtyři roky, rodina se přestěhovala do Haworthu, kde její otec začal působit jako vikář. Matka Charlotty pocházela z bohaté rodiny a za necelých osm let porodila šest dětí, bohužel sama zemřela velmi brzy a její místo v rodině zaujala její sestra. „Tetička Branwellová“, jak jí děti říkaly, byla silně věřící a velmi chladná, proto si děti vymýšlely fiktivní země, které se často objevují v jejich příbězích. Chtěly tak alespoň v duchu uniknout z reality života. Otec poslal čtyři nejstarší děti na internátní školu v Yorkshiru (Jana Eyrová je částečně autobiografií), kde panoval tvrdý režim a dvě děti zde zemřely. Charlotte (jako jediná ze sourozenců) pokračovala ve studiu na škole v Mirfieldu. V roce 1833 publikovala pod pseudonymem Wellesley novelu Zelený skřítek, která nesklidila moc velký úspěch, později se živila jako učitelka a guvernantka v mnoha yorshireských rodinách. Roku 1846 vydaly sestry společné dílo – sbírku básní – pod pseudonymy, aby se vyhnuly předsudkům 19. století. Sbírka nesklidila moc velký úspěch, a tak se každá rozhodla pro jiný žánr. Celý život měli sourozenci Bronteovi oslabené zdraví, a tak brzo zemřeli. Po smrti sourozenců tedy Charlotte žila sama se svým otcem. V červnu roku 1854 se provdala za Arthura Nichollse. Zemřela 31. března 1855, příčina smrti není zcela známá. III) Děj Román se odehrává ve 30. letech 19. století v internátní škole Lowood a na panství Thornfield. Kniha je vyprávěna samotnou Janou Eyrovou, která popisuje způsob života a úlohu žen ve viktoriánské době v Anglii. Jana ještě jako malá holčička přišla o oba rodiče a jedinou její příbuznou byla teta Reedová, která slíbila svému muži (bratr Janiny matky), že se o svou neteř postará a nechá ji žít na svém panství Gesthead. Teta Reedová měla sama již tři děti, které Janu šikanovaly, donášely a žalovaly na ni a chovaly se k ní velice ošklivě. Jednoho dne syn paní Reedové ukradl Janě její oblíbenou knížku a uhodil ji. Jeho chování Janu velice rozzuřilo a vrhla se na něho. Služebné přivolaly paní Reedovou, kterou Janino chování rozčililo a na noc ji zavřel do pokoje mrtvého pana Reeda. Naše hrdinka zde prožila noc plnou hrůzy, zdálo se jí, že je tam duch pana Reeda. Zhroutila se a omdlela. Našla ji služebná a zavolala lékaře. Po této příhodě se teta Reedová rozhodla, že Janu pošle do vzdálené internátní školy v Lowoodu, aby se jí navždy zbavila. V Lowoodské internátní škole prožije Jana osm let (šest let jako žačka a dva roky jako vychovatelka). Ředitel školy na žačkách velmi šetří – dostávají malé porce jídla, mají nedostatečné oblečení a je jim málo topeno. Vychovatelky používají fyzické tresty. Denní režim je velmi přísný – dopoledne se dívky učí, odpoledne musí trávit na zahradě, za jakéhokoliv počasí. Jana si v Lowodu najde kamarádku Helenu Burnsouvou, na kterou si zasednou všechny vychovatelky, kromě ředitelky (ta si oblíbí obě dívky). Náročné školní hodiny, všudypřítomná zima a nedostatek jídla přispěje k tomu, že se ve škole rozmůžou nemoci. Na jednu z epidemií tuberkulózy zemře i Helena. Jana přežije zlé časy v Lowoodské škole a dokonce se na dva roky stane vychovatelkou. Poté, co se její oblíbená ředitelka provdá a odchází ze školy, se i Jana rozhodne odejít. Podá si inzerát do novin, na který jí odpoví paní Fairfaxová ze šlechtického sídla v Thornfieldu. Osmnáctiletá Jana se tak dostane do rodiny Rochesterů, kde se ujme malé Adélky a stane se její vychovatelkou. S Adéllkou i s paní Fairfaxovou si rozumí. Se samotným panem Rochesterem se seznámí až po čase – jednoho odpoledne, kdy se vrací Jana z města, se stane svědkem nehody muže na koni. Chce mu pomoci, ale on mrzutě odmítne. Když se vrátí do sídla, dozví se, že přijel majitel a chce poznat vychovatelku Adélky. Jana zjistí, že jejím pánem, je právě ten muž, jemuž chtěla pomoci – ten z toho také není moc nadšený a klade jí nepříjemné otázky. Po dobu svého pobytu v Thornfieldu zaznamenává různé podivné věci – podivný šílený smích, náhlé vzplanutí pokoje pana Rochestera a noční ublížení na zdraví navštěvníkovi Thornifieldu panu Masonovi. Postupem času se zamiluje do svého pána, který se má oženit se slečnou Ingramovou (pan Rochester pozve do Thornfieldu několik svých přátel ze šlechtických kruhů a při této příležitosti se slečně Ingramové velmi dvoří). Těsně před jejich svatbou se Jana dozví, že její teta paní Reedová umírá a chce Janu ještě na smrtelné posteli vidět, a tak odjíždí za tetou. Od tety se dozví, že Janin jediný příbuzný (žijící na Madeiře) ji před několika lety hledal jako svého dědice, ale teta o ní řekla, že je mrtvá. Teta zemře a Jana odjede domů. Když se Jana vrátí domů, pan Rochester ji požádá o ruku. Řekne jí, že slečna Ingramová měla zájem pouze o jeho peníze, ale nemilovala ho. Chtěl v Janě vzbudit pouze žárlivost. Jana nabídku přijímá a chystá se si pana Rochestera vzít. Svatební obřad naruší dvojice mužů. Jedním z nich je (i výše zmíněný) pan Mason, který prohlásí, že pan Rochester se nemůže oženit, protože již jednu manželku má, a to jeho sestru Bertu Masonovou. Rochester vše přizná, ale podotýká, že jeho manželka je bláznivá a musí být pod zámkem, také vysvětluje důvod tohoto podivného svazku: Otec pana Rochestera byl bohatý a přál si, aby jeho majetek zůstal po hromadě a nerozdělil se. Svému staršímu synovi proto přepsal všechno svoje jmění a svého druhého syna, musel oženit do bohaté rodiny na Jamajce (Rochesterův obchodní partner). Mladý Rochester neměl moc šancí být s Bertou sám, a tak se mu nepodařilo zjistit, že je bláznivá. Brzy po svatbě to zjistil a vrátil se s ní do rodné Anglie a schoval na půdě v Th

Témata, do kterých materiál patří