07_březen

Jana si v Lowodu najde kamarádku Helenu Burnsouvou, na kterou si zasednou všechny vychovatelky, kromě ředitelky (ta si oblíbí obě dívky). Náročné školní hodiny, všudypřítomná zima a nedostatek jídla přispěje k tomu, že se ve škole rozmůžou nemoci. Na jednu z epidemií tuberkulózy zemře i Helena.

Jana přežije zlé časy v Lowoodské škole a dokonce se na dva roky stane vychovatelkou. Poté, co se její oblíbená ředitelka provdá a odchází ze školy, se i Jana rozhodne odejít. Podá si inzerát do novin, na který jí odpoví paní Fairfaxová ze šlechtického sídla v Thornfieldu.

Osmnáctiletá Jana se tak dostane do rodiny Rochesterů, kde se ujme malé Adélky a stane se její vychovatelkou. S Adéllkou i s paní Fairfaxovou si rozumí. Se samotným panem Rochesterem se seznámí až po čase – jednoho odpoledne, kdy se vrací Jana z města, se stane svědkem nehody muže na koni. Chce mu pomoci, ale on mrzutě odmítne. Když se vrátí do sídla, dozví se, že přijel majitel a chce poznat vychovatelku Adélky. Jana zjistí, že jejím pánem, je právě ten muž, jemuž chtěla pomoci – ten z toho také není moc nadšený a klade jí nepříjemné otázky.

Po dobu svého pobytu v Thornfieldu zaznamenává různé podivné věci – podivný šílený smích, náhlé vzplanutí pokoje pana Rochestera a noční ublížení na zdraví navštěvníkovi Thornifieldu panu Masonovi. Postupem času se zamiluje do svého pána, který se má oženit se slečnou Ingramovou (pan Rochester pozve do Thornfieldu několik svých přátel ze šlechtických kruhů a při této příležitosti se slečně Ingramové velmi dvoří). Těsně před jejich svatbou se Jana dozví, že její teta paní Reedová umírá a chce Janu ještě na smrtelné posteli vidět, a tak odjíždí za tetou. Od tety se dozví, že Janin jediný příbuzný (žijící na Madeiře) ji před několika lety hledal jako svého dědice, ale teta o ní řekla, že je mrtvá. Teta zemře a Jana odjede domů.

Když se Jana vrátí domů, pan Rochester ji požádá o ruku. Řekne jí, že slečna Ingramová měla zájem pouze o jeho peníze, ale nemilovala ho. Chtěl v Janě vzbudit pouze žárlivost. Jana nabídku přijímá a chystá se si pana Rochestera vzít. Svatební obřad naruší dvojice mužů. Jedním z nich je (i výše zmíněný) pan Mason, který prohlásí, že pan Rochester se nemůže oženit, protože již jednu manželku má, a to jeho sestru Bertu Masonovou. Rochester vše přizná, ale podotýká, že jeho manželka je bláznivá a musí být pod zámkem, také vysvětluje důvod tohoto podivného svazku: Otec pana Rochestera byl bohatý a přál si, aby jeho majetek zůstal po hromadě a nerozdělil se. Svému staršímu synovi proto přepsal všechno svoje jmění a svého druhého syna, musel oženit do bohaté rodiny na Jamajce (Rochesterův obchodní partner). Mladý Rochester neměl moc šancí být s Bertou sám, a tak se mu nepodařilo zjistit, že je bláznivá. Brzy po svatbě to zjistil a vrátil se s ní do rodné Anglie a schoval na půdě v Thornfieldu. Jako důkaz ji všem svatebčanům ukáže (o Bertině přítomnosti ví pouze jen někteří sloužící v sídle). Jana si uvědomí, že podivné události, které se staly, měla na svědomí právě Berta Masonová.