1. Moliére - Lakomec

LAKOMEC

autor: Moliére

téma: lakota lidí, kteří mají raději peníze než vlastní život, zesměšnění maloměšťáctví – zobrazení zvráceného

chování šlechty a měšťanů, lidská chamtivost

motiv: peníze, lakota, sobeckost, láska, nenávist, žárlivost, kritika chorobné touhy po penězích, chamtivost

časoprostor: Paříž (převážně Harpagonův dům), děj se odehrává během jediného dne v roce 1670 (17. století)

kompoziční výstavba: chronologická (dodržení jednoty místa, času a děje)

literární druh: drama

literární žánr: komedie (5 aktů) (divadelní hra)

Hlavní postavy:

• Harpagon - lakomý vdovec, který se zajímá jen o své peníze, chamtivý a bezcitný, pro peníze je schopen obětovat

všechno - jsou pro něj důležitější než jeho rodina, bohatne půjčováním peněz s vysokým úrokem

(lichva), nenapravitelný sobec, neuznává city druhých, chce výhodně provdat a oženit své děti

• Kleant - syn Harpagona, mladík dobrých společenských mravů, kultivovaný, zamilovaný do Mariany a chce si ji vzít

• Eliška - dcera Harpagona, zamilovaná do Valéra, bojuje za své štěstí a nechce se provdat za muže, kterého jí vybral

otec a kterého nemiluje, věří v pravou lásku

• Valér - zamilovaný do Elišky, pracuje v domě Harpagona jako správce, aby byl Elišce nablízku, snaží se co nejvíce se

zalíbit Harpagonovi, proto se stává úlisným slídilem, pronásleduje své podřízené, donáší na služebnictvo,

chce se před svým pánem ukázat v co nejlepším světle
• Mariana - velmi krásná dívka, miluje Kleanta a nešťastně přihlíží Harpagonovu dvoření, skromná a plachá, působí

velmi křehce, vede tichý život po boku své nemocné matky

• Anselm - navenek bohatý, starý muž, ve skutečnosti štědrý a dobrosrdečný šlechtic - otec Mariany a Valéra, svým

vstupem do hry završí děj dobrým koncem

• Frosina - chytrá intrikářka, dohazovačka, jako jediná zná poměry v celé rodině

• Čipera – Kleantův věrný sluha

Vyprávěcí způsoby:

- er – forma, chronologický, dodržení trojí jednoty

Typy promluv:

- dialogy, monology, přímá řeč

Jazykové prostředky:

- spisovný jazyk

- místy archaismy

- přirovnání, zdrobněliny (citové zabarvení - penízky), metafory

- sarkasmus, ironické poznámky, nadsázky

- vtipný i procítěný jazyk

Děj

Příběh pojednává o životě lakomce Harpagona, který žije v domě se svými dvěma dětmi - Kleantem a Eliškou. Všichni o něm ví, že je velice bohatý, ale zároveň lakomý a pomlouvá ostatní. Jeho největší starostí je, aby dětem nemusel dávat k svatbě věno, ale aby jej dostaly ony. Tyto pomluvy jeho dětem ztěžují společenský život. Když se Eliška zasnoubí s Valérem, má oprávněné obavy, že otec jejich svatbě nepožehná. Proto se se svými úmysly nejprve rozhodne svěřit svému bratru Kleantovi. Ten se jí na oplátku svěří se svým trápením. On sám je také zamilovaný do chudé, ale velmi krásné dívky Mariany a chce si ji vzít. Ani jednomu z nich se však do přiznávání svých citů otci nechce. Mají totiž strach z jeho reakce. Nakonec se rozhodnou, že za otcem půjdou společně. Ten o svatbě začne hovořit sám. O Marianě mluví pěkně a potěší ho, že mu jeho syn dá za pravdu v tom, že by z ní byla dobrá manželka. Poté vyjde najevo, že Harpagon celou dobu mluví o tom, že on sám si chce Marianu vzít. Na tuto myšlenku přivedla Harpagona dohazovačka Frosina, která pomocí různých úskoků, dvojsmyslných vět a chlácholivých monologů přesvědčí Harpagona, že jej Mariana miluje. Celá situace se stává pro Harpagonovy děti ještě více nešťastnou, když jim jejich otec oznámí, že pro ně také našel vhodné protějšky. Pro svou dceru Anselma, velice bohatého staršího pána, a pro Kleanta bohatou vdovu. Když se Frosina dozví, že Mariana miluje Kleanta, rozhodne se mladému páru pomoci. Plánuje s dívkou, jak se lakomce zbavit. Roli v tom hraje také fakt, že jí Harpagon za její předešlé dohazovačské služby nezaplatil. Kleant se rozhodne jednat sám. Podepíše nevýhodný obchod s neznámým lichvářem, ze kterého se nakonec vyklube jeho otec, jehož tím nesmírně rozčílí. Dojde k hádce mezi Kleantem a Harpagonem, při níž tedy vyjdou najevo Kleantovy city k Marianě, po které touží oba. Zoufalý Kleant odchází do zahrady, kde se střetne se svým sluhou Čiperou. Čipera během jejich hádky nejde pohádkový poklad - truhličku s penězi, kterou Harpagon ukrýval v zahradě a později ji předá Kleantovi. Harpagon ale brzy přijde na to, že mu poklad chybí. Rozzuří se a přivolá komisaře. Rozhodne se vyslechnout celou rodinu i služebnictvo. Jakub obviní ze zlosti Valéra, jenž ho v hádce kvůli přípravě večeře uhodil. Harpagon tedy vyslechne správce Valéra. Při výslechu však dojde k nedorozumění - Valér si myslí, že ho Harpagon obviňuje nikoliv z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Harpagon je vzteky bez sebe. Chce nechat Valéra popravit. Ještě ten samý večer má dojít k slavnostní večeři, na níž Harpagon pozval jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil za ženicha své dceři. Po příchodu pana Anselma se všechno změní. Valér přiznává, že je synem hraběte Tomase d'Alburci. On jediný přežil, když s celou rodinou ztroskotali na moři. To celé slyší Mariana a Anselm. Děj vyvrcholí přiznáním pana Anselma, který prozradí svůj skutečný původ. Ukáže se, že je ztraceným otcem nejen Valéra, ale i Mariany. Kleant vrátí otci ukradené peníze s podmínkou, že se bude moci oženit s Marianou a Eliška s Valérem. Harpagon s vidinou navrácených peněz souhlasí, a vlastně na tom vydělává: svatební výlohy a náklady za vyšetřování bude platit Anselm. Harpagon je spokojen a zůstává sám se svými penězi.