11. Antoine de Saint-Exupéry - Malý princ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH KAPITOL:
I. kapitola:
Vzpomínka na dětství, jak se Exupéry pokouší kreslit (zavřené a otevřené hroznýše), ukazuje, že dospělí nechápou dětský svět, protože je plný fantazie.
II. kapitola:
Ztroskotání na Sahaře, setkání s princem. Malý princ chtěl nakreslit beránka (ale pořád se mu nelíbil), a tak mu nakreslil beránka v krabici (díky své dětské fantazii si mohl představit takového beránka, jakého chtěl). Dále malý princ vypráví o své planetce, sopkách, růžích a baobabech...
S kým se malý princ na svých cestách setkal:
X. kapitola:
Na této planetě se setkal s králem oblečeným v purpuru a hermelínu. Král sice neměl komu nakazovat, ale nedával nesmyslné rozkazy, které nemohly být splněny. A když malý princ opouštěl jeho planetu, jmenoval ho král svým velvyslancem.
XI. kapitola:
Na této planetě bydlel domýšlivec, který slyšel pouze chválu (chtěl slyšet pouze chválu).
XII. kapitola:
Na této planetě bydlel pijan. Byla to krátká návštěva, která prince velmi rozesmutnila. Byl to totiž pijan, který pil, aby zapomněl, že se stydí, že pije.
XIII. kapitola:
Na čtvrté planetě bydlel byznysmen, pořád dokola počítal hvězdy (říkal jim milióny věciček). Tvrdil, že mu patří hvězdy. Ale jeho práce byla nesmyslná, jelikož hvězdy nemohou patřit nikomu.
U každé z těchto návštěv si malý princ pomyslel, že dospělí jsou opravdu zvláštní.
XIV. kapitola:
Pátá planeta byla nejmenší ze všech. Vešla se tam pouze jedna pouliční svítilna a lampář. Jeho planeta se rok od roku točí rychleji a rychleji. A on musí pořád rozsvěcet a zhasínat svítilnu, nikdy nemá čas si odpočinout. Malý princ si myslel, že lampář je jediný člověk, se kterým by se mohl přátelit. Nepřipadal mu totiž směšný na rozdíl od krále, domýšlivce, pijana a byznysmena. A to proto, že se zabýval něčím jiným než sám sebou.
XV. kapitola:
Na šesté planetě bydlel starý pán a spisoval obrovské knihy. Byl to zeměpisec, ale vůbec nevěděl, jak vypadá jeho planeta. Neměl žádné badatele. Na této planetě poprvé ucítil lítost, že opustil svou křehkou květinu. Zeměpisec mu poradil, ať navštíví planetu Zemi.
XVI. kapitola:
Sedmá planeta byla Země. Setkává se s hadem v Africe, s jednou bezvýznamnou květinou, mluvil na skály, které mu "odpovídaly" ozvěnou, potkal zahradu plnou růží. Byl nešťastný, jelikož jeho květina tvrdila, že je jediná svého druhu ve vesmíru. Ale poté pochopí, že sice jeho růže není jediná ve vesmíru, ale pro ně je tak moc blízká jeho srdci, jako by byla jediná.
XXI. kapitola:
V této kapitole se setkává s liškou. Liška mu řekne, jak si ji má ochočit a stanou se z nich přátelé. Tehdy pochopí, že věci jsou stejné, ale pro někoho mohou být vším a výjimečným. Také mu liška dala radu: "Co je důležité, je očím neviditelné. Správně vidíme jen srdcem."