12.satira a její vývoj

Dále splašili se koně strážci utekli on sám dojel do města a tam na ně počkal (výsměch)

Král Lávra – vychází ze staré irské pověsti, satirická skladba

- „dobrý“ král má jen jednu „malou“ vadu – nechá popravit každého, kdo vidí jeho slabinu (dlouhé oslí uši)

-(holičové = český národ, Král Lávra = rakouská vláda ) narážky na dobovou situaci, omezenost, tupost a zloba panovníka

postavy: král, holič Kukulín, čeští muzikanti

Křest svatého Vladimíra = car nechá popravit boha Peruna, že mu nedobře sloužil (nechtěl udelat bouřku při oslavě narozenin), koná se „konkurz“ na nového boha, kdy jsou představovány významné světové církve a náboženství

= kritika absolutismu ( panovník může vše ) a církevních institucí ( pokrytectví, zištnost,..)

Epigramy - ironicky věnované rozdělil do pěti částí králi, církvi, vlasti, světu, múzám

Jan Neruda ( 1834 – 1891 )

- navazuje na Havlíčka, píše epigramy, fejetony, noviny

- soubory fejetonů:

Báby a baby

Žerty hravé i dravé

- humor a jemná ironie:

Povídkách malostranských

povídky: Doktor Kazisvět – přezdívka, doktořinu nedělal. Lidí h neměli rádi pro jeho uzavřenost. Při jednom pohřbu zjistí že nebožtík není mrtví. Stane se z Kazisvěta hrdina, ale přezdívka mu zůstane.

Hastrman – Pan Rybář měl zelený frak a měl rád moře to všem ukazoval, Proto přezdívka Hastrman. Říkal, že má drahé kamení, kameny však neměli žádnou cenu. Rodina ho i přesto mela ráda.

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku – Vorel mel krámek kam nikdo nechodil, dost tam kouřil. Přišla první zákaznice vše smrdělo kouřem nic si nekoupila. Po čase se oběsil.

Baladách a romancích – Neruda zde zaměňuje balady a romance, mnohdy vyznívají opačně. V baladách často zpracovává náměty z Bible.

Romance o Karli IV. – přirovnání české povahy k vínu

Balada o duši K. H. Borovského – jdou tři duše do nebe, dvě zbožné jdou rovnou. Třetí je hříšná je do nebe vpuštěna až po motlitbě za JANA NEPOMUCKÉHO.

Svatopluk Čech ( 1846 1908 ) - satiry veršované i prozaické

útočí na vady v lidské spol., národní vlažnost, bezzásadovost satira na českého člověka, lidské vlastnosti

Výlety pana Broučka

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

Nový epochální výlet pana Broučka,tentokráte do XV.století

p.Brouček = typický maloměšťák, bezzásadový, bezcharakterní, zbabělý

poezie:

Hanuman - satirická báseň na bezduché napodobování cizích vzorů, zesměšňuje

kosmopolity ( opičák Hanuman jezdí s cirkusem po světě, loď ztroskotá,

jde zpět mezi opice - učí je, co viděl u lidí, podniknou turné, v prvním

přístavu pochytáni )

20. století

Jaroslav Hašek ( 1883 – 1923 )

přestože rád cestoval a vedl bohémský život, byl i velice plodným spisovatelem

psal povídky, humoresky, satiry. Posmívá se Rakousku-Uhersku, provokuje tehdejší zřízení – korunou této kritiky je, že založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona, za kterou i kandidoval do říšského sněmu.