Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




16. ŽERT

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (37,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

ŽERT Tematika Tento román vypráví o příčinách žertu, který provedl student Ludvík. Po komunistickém převratu napíše své milé Markétě rádoby vtipný a kontrarevoluční pohled, ve kterém stojí- ,,Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij. Ludvík“. Za tento pohled je vyhozen ze školství a je nucen jít na vojenskou službu- práci v dolech. Po vojenské službě se vrací do svého rodného Slovácka a rozhodne se pomstít jednomu z hlavních iniciátorů Pavlu Zemánkovi. Svede jeho ženu, ale zjišťuje, že jejich manželství se rozpadlo a že se do něj Helena zamilovala. Když ji řekne, že ji nemiluje, Helena se pokusí spáchat sebevraždu, ale místo prášků na spaní si vezme projímadlo. Tímto můžeme vidět prvky frašky a grotesky. Hlavním tématem knihy je pomsta a motivy jsou zde politické, milostné, filozofické a sociální. Děj začíná příjezdem Ludvíka na sraz s Helenou, kompozice je chronologická, ale většina textu je retrospektivou- když se dozvídáme o tom, co se stalo. Dílo je napsané v ich-formě. Román ukazuje absurditu tehdejší doby a její dopad na lidské osudy. Hlavní postava je Ludvík Jahn, který je velmi tvrdohlavý a s životem smířený. Podléhá iluzi o tom, že svůj osud drží v rukou a že je schopen manipulovat životy ostatních. Dále je to novinářka Helena, kterou Ludvík v rámci pomsty svede, křesťan Kostka, (bývalý) kamarád Ludvíka Jaroslav, který se s Ludvíkem na konci knihy usmíří (předtím velký názorový spor) a Ludvíkova přítelkyně z dob vojenské služby Lucie. Zajímavostí je, že se zde objevují 4 úhly pohledu, čtyři vypravěčské hlasy- Jahnův, Helenin, Kostkův a Jaroslavův, z nichž každý vypravěč přináší do vyprávěného příběhu vlastní úhel pohledu. Postavy v románu nemají realistickou psychologii, ale jsou spíše loutkami v rukou osudu. Jsou zaslepeny svými osobními mýty: Helena svým sentimentalismem, Kostka svérázným pojetím víry a Jaroslav iluzí o čistotě a nezničitelnosti slováckého folkloru. Román popisuje období v českých zemích od roku 1946, kdy se moci ujal komunistický režim do 60. let, kdy roku 1968 proběhlo Pražské jaro, které uvedlo Česko-slovenskou republiku do éry normalizace. Prostředí knihy je v Praze a na Moravě (Slovácko). Dílo bylo vydané roku 1967. 2. Jazykové prostředky Autor se umí velmi kvalitně rozepsat pomocí mnoha uměleckých prostředků o pocitech Ludvíka. V celé knize je použit spisovný jazyk a mnoho popisů, monologů a četných souvětí. 3. Okolnosti vzniku díla Autora řadíme do skupiny píšící Společenskou prózu po válce, kam také spadá Eva Kantůrková (Přítelkyně z domu smutku), Vladimír Páral (Milenci a vrazi) nebo Ivan Klíma (Má veselá jitra). Kunderův Žert je vedle románu Sekyra Ludvíka Vaculíka jedním z prvních literárních děl, kterými se celá jedna generace českých autorů v 60.letech začala vyrovnávat se svou angažovaností v období budování socialismu v 50.letech. Autor u nás jako jeden z prvních rozvíjí možnosti vypravěčského polyperspektivismu (více úhlů pohledu). V 60.letech 20.století této metody užívá například Eva Kantůrková v románu Smuteční slavnost (1967). Svým pozdějším dílem je Kundera výrazným představitelem postmoderního románu, vedle dějových motivů se objevuje mnoho úvah a filozofických pohledů a experimentální postupy. Mezi další představitele postmoderny patří Umberto Eco, Petr Šabach nebo Michal Viewegh. 4. Vliv díla Kniha Žert byla v roce 1968 zfilmována J. Jirešem v hlavní roli s Josefem Somrem.

Témata, do kterých materiál patří