16. ŽERT
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ŽERT
Tematika
Tento román vypráví o příčinách žertu, který provedl student Ludvík. Po komunistickém převratu napíše své milé Markétě rádoby vtipný a kontrarevoluční pohled, ve kterém stojí- ,,Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij. Ludvík“. Za tento pohled je vyhozen ze školství a je nucen jít na vojenskou službu- práci v dolech. Po vojenské službě se vrací do svého rodného Slovácka a rozhodne se pomstít jednomu z hlavních iniciátorů Pavlu Zemánkovi. Svede jeho ženu, ale zjišťuje, že jejich manželství se rozpadlo a že se do něj Helena zamilovala. Když ji řekne, že ji nemiluje, Helena se pokusí spáchat sebevraždu, ale místo prášků na spaní si vezme projímadlo. Tímto můžeme vidět prvky frašky a grotesky. Hlavním tématem knihy je pomsta a motivy jsou zde politické, milostné, filozofické a sociální. Děj začíná příjezdem Ludvíka na sraz s Helenou, kompozice je chronologická, ale většina textu je retrospektivou- když se dozvídáme o tom, co se stalo. Dílo je napsané v ich-formě. Román ukazuje absurditu tehdejší doby a její dopad na lidské osudy.
Hlavní postava je Ludvík Jahn, který je velmi tvrdohlavý a s životem smířený. Podléhá iluzi o tom, že svůj osud drží v rukou a že je schopen manipulovat životy ostatních. Dále je to novinářka Helena, kterou Ludvík v rámci pomsty svede, křesťan Kostka, (bývalý) kamarád Ludvíka Jaroslav, který se s Ludvíkem na konci knihy usmíří (předtím velký názorový spor) a Ludvíkova přítelkyně z dob vojenské služby Lucie. Zajímavostí je, že se zde objevují 4 úhly pohledu, čtyři vypravěčské hlasy- Jahnův, Helenin, Kostkův a Jaroslavův, z nichž každý vypravěč přináší do vyprávěného příběhu vlastní úhel pohledu. Postavy v románu nemají realistickou psychologii, ale jsou spíše loutkami v rukou osudu. Jsou zaslepeny svými osobními mýty: Helena svým sentimentalismem, Kostka svérázným pojetím víry a Jaroslav iluzí o čistotě a nezničitelnosti slováckého folkloru.
Román popisuje období v českých zemích od roku 1946, kdy se moci ujal komunistický režim do 60. let, kdy roku 1968 proběhlo Pražské jaro, které uvedlo Česko-slovenskou republiku do éry normalizace. Prostředí knihy je v Praze a na Moravě (Slovácko). Dílo bylo vydané roku 1967.
2. Jazykové prostředky
Autor se umí velmi kvalitně rozepsat pomocí mnoha uměleckých prostředků o pocitech Ludvíka. V celé knize je použit spisovný jazyk a mnoho popisů, monologů a četných souvětí.
3. Okolnosti vzniku díla
Autora řadíme do skupiny píšící Společenskou prózu po válce, kam také spadá Eva Kantůrková (Přítelkyně z domu smutku), Vladimír Páral (Milenci a vrazi) nebo Ivan Klíma (Má veselá jitra). Kunderův Žert je vedle románu Sekyra Ludvíka Vaculíka jedním z prvních literárních děl, kterými se celá jedna generace českých autorů v 60.letech začala vyrovnávat se svou angažovaností v období budování socialismu v 50.letech.