16. ŽERT

Autor u nás jako jeden z prvních rozvíjí možnosti vypravěčského polyperspektivismu (více úhlů pohledu). V 60.letech 20.století této metody užívá například Eva Kantůrková v románu Smuteční slavnost (1967). Svým pozdějším dílem je Kundera výrazným představitelem postmoderního románu, vedle dějových motivů se objevuje mnoho úvah a filozofických pohledů a experimentální postupy. Mezi další představitele postmoderny patří Umberto Eco, Petr Šabach nebo Michal Viewegh.

Milan Kundera přednášel na FAMU světovou literaturu, ale roku ztratil zaměstnání a poté se stal hostujícím profesorem na francouzské univerzitě v Rennes. Při psaní román čerpal autor také ze svého širokého vzdělání zasvěceného znalce hudební teorie a dějin (pocházel z hudebnické rodiny a je vzdělán ve hře i hudební skladbě). Nesnesitelná lehkost bytí, Pomalost, nebo Nesmrtelnost. Roku 1960 napsal esej Umění románu. Část románu se odehrává v kulisách slováckých folklorních slavností a autor toho využívá k začlenění výkladu o původu a povaze moravské hudebnosti a o místě folkloru v současném světě. Roku 1979 byl zbaven české občanství, francouzské získal roku 1981. Dodnes žije v Pařiži. Mezi jeho básnická díla patří dobově laděná poéma o Juliu Fučíkovi Poslední máj (1955) a básnická sbírka Monology. Mezi jeho prozaická díla řadíme 10 povídek ve třech sešitech Směšné lásky nebo povídka Falešný autostop. Mezi jeho romány, které vždy nejdříve vyšly ve francouzském jazyce, patří Život je jinde, Milan Kundera se vzhledem ke kritice a odmítavosti jeho vlasti k českým zemím moc nehlásí.

4. Vliv díla

Kniha Žert byla v roce 1968 zfilmována J. Jirešem v hlavní roli s Josefem Somrem.