Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




18. POVÍDKY MALOSTRANSKÉ

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (38,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

POVÍDKY MALOSTRANSKÉ 1. Tematika Povídky malostranské je soubor třinácti povídek. Hlavním tématem je zde charakteristika života na Malé Straně a motivy jsou zde sociální, milostné (například v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl). Tato kniha podává úsměvný obraz malostranského prostředí a jeho obyvatel. V knize se střídají tři typy povídek. První z nich vykresluje řadu drobných postav. Sem můžeme řadit povídky Týden v tichém domě, která je první povídkou a popisuje osudy obyvatel malostranského činžáku, a poslední povídku Figurky. Jiné se soustředí na pečlivé vykreslení jedné scény, např. povídka Večerní šplechty, kde se dočteme o mladících vypravující si na střeše své zážitky či U tří lilií, která vypráví o mladíkovi, který je očarován neznámou tanečnicí. Posledním typem jsou charakteristiky lidí s výraznou individuální zvláštností, lidí zároveň příznačných pro malostranský život. např. povídky Doktor Kazisvět vyprávějící o tom, jak doktor oživí domnělého mrtvého nebo Přivedla žebráka na mizinu, která popisuje pomluvu žebračky Miliónové poctivého žebráka Vojtíška. Autor střídá humorný tón s tónem vážným. S výsměchem kreslí například rodinu pana domácího v povídce týden v tichém domě, tragicky vážný je zase osud žebráka Vojtíška v povídce Přivedla žebráka na mizinu. Dílo je napsané v er-formě. Povídkami se mihne celá řada postav. Najdeme zde zástupce živnostníků (pan Vorel), obchodníků (pan Ryšánek a pan Schlegl), úředníků i penzistů, bohaté honorace i chudých (žebráci Miliónová a Vojtíšek), kteří ve scénkách z hostinců, ulic i domácností vytvářejí obraz typických lidských rysů i vlastností. V několika povídkách je hrdinou autor ve svých dětských letech (Svatováclavská mše, Jak to přišlo, že…Rakousko nebylo rozbořeno). Povídky malostranské se odehrávají na Malé straně například v ulici Mostecká (O měkkém srdci paní Rusky), na střeše domu u Dvou slunců (Večerní šplechty) nebo na Újezdě (doktor Kazisvět) v době Nerudova dětství a mládí (začátek 19. století). Povídky jsou projevem realistického ztvárnění skutečnosti a vzhledem k jejich specifickému záběru na jednotlivé postavy hovoříme o tzv. drobnokresbě, což je realistická povídka z městského prostředí . 2. Jazykové prostředky Jan Neruda využívá v knize hovorový jazyk obohacený pražskými lidovými výrazy i básnickými obraty. Charakter jednotlivých postav dotváří využitím detailů v jejich popise i s pomocí specifického jazyka postavy. 3. Okolnosti vzniku díla Jan Neruda patřil do skupiny májovců. Tato literární mladá básnická generace se snažila dát najevo, že nesouhlasí se stávající společenskou a kulturní situací (absolutismus bachovského období-přísná cenzura). Proto byl v květnu 1858 vydán almanach Máj, v němž byl jako redaktor uveden publicista a básník Josef Barák, ačkoliv hlavními organizátory byli Vítězslav Hálek a právě Jan Neruda. Mezi další přispěvatele almanachu patří K. J. Erben, B. Němcová, K. Sabina nebo z nové generace K.Světlá (Kříž u potoka), nebo Adolf Heyduk (Cimbál a housle). Během svého života byl Neruda znám spíše jako novinář, prozaik a literární a divadelní kritik v Národních listech. Přátelil se Vítězslavem Hálkem a společně s ním pracoval na časopisu Květy či Lumír. Nerudovo básnické dílo se dočkalo všeobecného uznání až po spisovatelově smrti. Vystudoval nejprve práva a pak filozofii. Začal jako novinář deníku Čas, vzápětí Hlas a nakonec se stal členem redakce mladočeských Národních listů. Autor je znám svými četnými návštěvy zahraničí (Francie, Turecko…). Jako novinář vydal před 2000 fejetonů (lit. žánr v publicistice menšího rozsahu, který je většinou zaměřen k aktuálním problémům doby). Mezi známé další české autory fejetonů patří K.Čapek či Ludvík Vaculík. Nerudovy fejetony jsou uspořádány do svazků: Studie, krátké a kratší, Žerty hravé, Menší cesty a Obrazy z ciziny. Zde je potřeba připomenou legendární Nerudův fejeton Kam s ním?. Neruda jako básník napsal šest sbírek: Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční. Mezi prozaickou tvorbu Jana Nerudy patří soubor povídek Arabesky či psychologické studie Různí lidé. Jediná jeho dramata veselohra Ženich z hladu a tragédie Francesca di Rimini. První povídku týden v tichém domě napsal Jan Neruda již v roce 1867. Přestože téma ho přitahovalo již dříve, jak dokazují některé jeho fejetony a povídky ze souboru počáteční prózy Arabesky, k jednotně komponovanému cyklu o životě lidí na Malé Straně se dostal až v polovině 70. let 19. století. Jednotlivé povídky pak vycházely časopisecky v letech 1867-1877 a následně jako soubor společně v roce 1878. Nerudův život je nedomyslitelně spjat s Malou Stranou, kde autor trávil cel své dětství a mládí. Také celá řada postav byla inspirována autorovými vzpomínkami. 4. Vliv díla Kritika přijala dílo nejednotně a mnozí doboví kritice si cenili více Nerudových básní. Po roce 1945 byl zase z ideologických důvodů přehnaně vyzdvihován sociální kontext v jednotlivých povídkách. Povídky malostranské byly několikrát zpracovány pro film i pro televizi.

Témata, do kterých materiál patří