2. Romeo a Julie - William Shakespeare

Časoprostor

Sonet

– poetický útvar, vyznačující se přesně vymezenou strukturou: 14 veršů a logickým členěním

- 2 čtyřveršové + 2 trojveršové strofy

Děj se odehrává v italském městě Verona ve druhé polovině 16. století.

Kompoziční výstavba

- chronologický postup

- rozčlenění:

Prolog – forma sonetu

Dějství (5)

- blankvers = pětistopý jambický verš (problém s překladem do češtiny, jamb nemá v čj zvukovou shodu)

• II. část

Vypravěč

repliky - přímá řeč postav

střídání ich-forem

Postavy

Montekovi

a Kapuletovi - dvě znepřátelené rodiny, které usmíří až smrt jejich milovaných dětí

Romeo - mladý syn Monteka; velice horlivý, svárlivý a emoce mu často převládají nad rozumem;

- hluboce oddán Julii; vyhnanství z Verony je pro něj mnohem horší nežli smrt

- když Julie "zemře", zabije se, aby mohl být s ní

Julie - čtrnáctiletá dcera Kapuleta; milá, stydlivá, ale hluboce zamilovaná do Romea; nechce si vzít Parise, protože by pošpinila její manželství s Romeem

- když Romea vykáží z Verony, nechce žít, protože nemůže být s ním

Merkucio - příbuzný vévody a zároveň nejbližší přítel Romea; je mu velice oddán; snaží se mu pomoci, když se Romeo trápí kvůli své lásce

Tybalt - bratranec Julie; horlivý, má výbušnou povahu; chce bránit svoji rodinu; často provokuje, proto je taky zabit Romeem

Paris - mladý šlechtic, příbuzný s vévodou; líbí se mu Julie a chce si ji vzít

bratr Vavřinec - františkán a Romeův přítel; přeje Romeovi a Julii, i když ostatní stojí proti nim; pomáhá jim při jejich útěku a velice si vyčítá a klade za vinu, když oba zemřou

chůva - stará dáma, která vychovávala Julii po celý její život; je jí oddaná a pomáhá jí i Romeovi k tajným schůzkám

Eskalus - veronský vévoda; spravedlivý, ale neoblomný; právě on vykáže Romea z Verony; projevuje mu tím ale velikou laskavost, protože Romeo by měl být správně potrestán smrtí

Slohový postup

vyprávěcí

Typy promluv

- monology, dialogy, scénické poznámky

• III. část

Úryvek k rozboru:

JULIE: Tak jděte, jděte! Já nemám kam jít.

Copak to svírá v prstech moje láska?

Skleničku? Jed ti pomohl na věčnost?

Ty sobče, nenechals mi ani kapku.

Co mně má pomoct? Slíbám tvoje rty.

Snad na nich troška jedu ulpěla a

opět spojí nás hojivá smrt.

Líbá Romea na rty.

Tvé rty jsou ještě teplé.

1. STRÁŽNÍ: (Za scénou) Veď nás! Kudy, chlapče?

JULIE: Cože? Už jdou? Tak rychle!

Vezme Romeovu dýku.

Drahá dýko.

Zde je tvé místo, tady zrezavěj!

Probodne se, padne a zemře.

Jazykové prostředky

- spisovný jazyk

Epiteton – básnický přívlastek

Epizeuxis - opakování stejného slova nebo slovních spojení za sebou v jednom verši

Eufemismus - zemřel, spáchal sebevraždu - pojmenování, které zmírňuje špatné nebo nepříjemné skutečnosti

Archaismus - zastarávající pojmenování, která ustupují novým výrazům