20. Josef Karel Šlejhar - Kuře melancholik
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
3
Kompoziční plán
chronologický postup
není rozděleno na kapitoly; monology, pásmo vypravěče
er-forma – vševědoucí vypravěč
Jazykový plán
archaický jazyk
použita hovorová čeština
přímá a nepřímá řeč, zvláštní slovosled
mnoho přechodníků nářečí, slang
>> UKÁZKA (Kontext: závěrečná část, chlapec pomalu umírá, protože ho služebná a jeho nevlastní matka utýraly)
Hošík však stonal jako dospělý, schopný sebezapření. Vůbec si nestěžoval, slůvka nepronesl o
nějakém strádání, jako by věděl, že to tak musí být. Jen někdy se ještě ozvala nějaká potřeba
života; krk jal se natahovati, ztěžka otevřel očinka, zatěkav jima někam do okolí, ústa se mu
sešpulila k jakémus polykání a sliny se mu z nich ronily na bradu. Leč potom zas očka zavřel,
dozadu klesla mu hlava a na bříško přimkl pěsti, zpět zašed do ponurých svých mrákot a
sebezapření. Paní, aby se vyhnula všem nepříjemnostem, nešla vůbec do kuchyně a dala rozevřít
v pokoji zabedněné dvéře, vedoucí do síně, aby se nemusilo choditi kuchyní. A bylo stále hůř.
Jednoho dne přišla zase Pepka k paní, oznámila jí, co se děje, a radila, aby byl zavolán lékař. Paní
počala se křižovati – takové náklady -, leč uznala důvody Pepčiny, že kvůli lidem je to potřeba;
jinak by se ani o tom ona (Pepka) nebyla vůbec zmínila; kdož by měl podobně zbytečné drahé
ohledy. Děcko nejdříve bylo omyto, převlečeno, dáno do jiných peřin, jeho postýlka přenesena
do pokoje. Pepka všechno sama obstarala dosti dobře, snad vzhledem k tomu, že jí za to paní
slíbila nový hedvábník. Pak povolán lékař.