24.2. svet valka v ceske literature

Jaroslav Seifert (1901-1986)

• Narodil se v Praze na Žižkově v dělnickém prostředí (Jeho otec byl zámečník)

• Básník, prozaik, dramatik, novinář, překladatel

• Studoval gymnázium, kvůli válce studium přerušil a potom se do školy již nevrátil, učil se dále sám

• Věnoval se žurnalistice ( Rudé právo, Rovnost, Reflektor )

• Byl spoluzakladatelem Devětsilu

• Zakladatel KSČ, po 5 letech odstupuje ze strany z důvodů nespokojeností s vývojem strany (Nechce se orientovat na východ), později působil v sociálnědemokratickém tisku

• 1949 své novinářské činnosti zanechal, nejprve překládal knihy a poté sám píše

• Těžká choroba pohybového ústrojí mu znemožňuje významnější tvůrčí práci

• Svým odvážným vystoupením na 2. sjezdu Svazu československých spisovatelů si získal autoritu, díky níž byl v roce 1969 zvolen jeho předsedou

• V roce 1984 obdržel jako dosud jediný český literát Nobelovu cenu za literaturu

Zhasněte světla (1938) – vlastenecká poezie, kde se projevuje obava o osud země, reakce na mnichovskou zradu, vydáno s podtitulem Lyrické glosy

Literatura doby okupace

• někteří autoři emigrují (Werich, Voskovec, Langer)

• někteří autoři v koncentračních táborech (Poláček, Čapek)

• Literatura zobrazuje všechny události spojené s okupací a 2. světovou válkou

• Některá díla vznikala již během okupace a války, ale válka byla tak intenzivním a otřesným zážitkem, že inspirovala umělce i v dalších desetiletích po jejím skončení

• Heidrych se zaměřil na kulturu – kultura není potřeba – konec vydávání novin a časopisů

• Vychází pouze časopisy Akord, Řád

• 1942 – atentát na Hendrycha – uzavření VŠ a divadel

• Tvůrčí aktivita českých umělců (spisovatelů) byla omezena na minimum díky cenzuře, žalářování a poprav: Josef Čapek, Vladislav Vančura, Karel Poláček, Julius Fučík

• Autoři se nemohli vyjadřovat otevřeně a přímo, proto často využívali alegorie, symboliky

• Cílem literatury bylo posilování a udržování národního vědomí, vlastenectví a odvahy, udržování tradic české národní kultury a oslava českého jazyka

• Literatura připomínala slavnou historii a velké osobnosti českého národa

Poezie:

1. starší autoři – nostalgické vzpomínky na 1. republiku

Jaroslav Seifert

Vějíř Boženy Němcové (1940) - lidově vlastenecká poezie. Evokuje statečnost české spisovatelky a přirovnává ji k obrazu vlasti.

• velký ohlas, básně bez názvu

• lehce se dotkl společenské situace

Přilba hlíny (1945) – vzdává dík osvoboditelům, raduje se z Pražského povstání a lituje mrtvých na barikádách, radost z osvobození.

František Halas

Naše paní Božena Němcová (17 básní) Vyzdvihuje lásku k mateřštině, vzdává hold české patronce – osud ženy bojovnice, vzdor národní hrdosti a síly, symbolická krása její řeči. zobrazuje folklór oslavný cyklus básní ke 120. výročí narození B. Němcové. Tragický osud Boženy Němcové je zde paralelou k situaci českého národa.