Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7, Karel Havlíček Borovský - Král Lávra

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (78,8 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Karel Havlíček Borovský Král Lávra Téma a Motiv - Téma: - Irská pohádka s českými motivy - Motiv: - Pohádkové - Inspirace irskou baladou, která se podobala starořecké pověsti o král Mildasovi Časoprostor - Irsko, blíže není místo určeno. Jedná se o poměry rakouské monarchie na přelomu 40. – 50. let 19. století, kdy nejspíše skončila vláda nepříliš schopného Ferdinanda I. zvaného Dobrotivý skutečná moc spočívá v kabinetu kancléře Metternicha, a kdy na trůn nastoupil František Josef I. (1848-1916 vládl). Kompoziční výstavba - Chronologická Literární druh a žánr - Literární druh: Epika - Literární žánr: Poezie Vypravěč / lyrický subjekt - Er-forma, neznámý vypravěč, styl vyprávěcí, prostý text Postavy - Král Lávra – starý dobrý král, lidé ho měli rádi, protože je nenechával trpět, byl moudrý a oblíbená ale měl jeden rozmar – nechával se stříhat jednou za rok a potom holiče nechal popravit - Kukulín – holič, utrápený s potřebou se svěřit - Kukulínova matka – vdova, orodovala za svého syna - Poustevníček - Červíček – hráč na kontrabas Vyprávěcí způsoby - polopřímá řeč, nevlastní přímá řeč Typy promluv - monolog krále Veršová výstavba - Rytmus písňový, jednoduchý rým, rýmy se nepravidelně střídají Kontext autorovy tvorby - od roku 1838 studoval filozofii v Praze - na pohřbu Božena Němcová údajně položila na Havlíčkovu rakev trnovou korunu jako symbol mučednictví Literárně / obecně kulturní kontext Česká literatura 1. poloviny 19. století (4. fáze národního obrození, počátky realismu v české literatuře) - hledání východiska z krize světa - důraz na národ, vychází z lidové tvorby a přetváří ji - prolínání romantismu srealismem – venkovská próza, idylické dětství, sny o lepším světě s harmonickými lidskými vztahy (Němcová) - potřeba vlastenectví s funkcí literatury ve vztahu ke společnosti. Hájení demokratických zásad proti vládě a církvi. (Havlíček) Realismus – Přiblížení se co nejvíce ke skutečnosti, objektivitě a dokonalosti. Josef Kajetán Tyl (1808–1856) - významný český dramatik - putoval dva roky s kočovným divadlem - redigoval časopisy: Květy, Vlastimil, Posel z Prahy. dílo: Strakonický dudák, Dekret kutnohorský, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Poslední Čech – kritika od Borovského Karel Jaromír Erben (1811–1870) - na studiích se seznámil s Palackým - sbíral lidové písně a pohádky dílo: Prostonárodní české písně a říkadla, Kytice z pověstí národních Božena Němcová (1820–1862) - *Vídeň, dívčí jméno Barbora Panklová - dětství strávila v ratibořickém údolí u České Skalice - s manželem Josefem Němcem se často stěhovala dílo: V zámku a v podzámčí, Národní báchorky a pověsti, Divá Bára, Karla, Babička, Pohorská vesnice Děj Král Lávra je dobromyslný a poddanými oblíbený irský král s jedinou špatnou vlastností - každý rok se nechá pouze jednou ostříhat a svého holiče potom nechá pověsti. Nikdo neví, proč to král dělá, a jinak velmi oblíbenému panovníkovi je to ostře vytýkáno. Jednou je za královského lazebníka vybrán Kukulín, syn dobré vdovy. Vdova se za svého jediného syna postaví a přemlouvá krále, aby ho nenechal popravit. Dobrosrdečný Lávra souhlasí a ustanoví Kukulína svým osobním holičem pod podmínkou, že nikomu neprozradí to, co pokaždé, když Lávru stříhá, vidí na královské hlavě. Kukulína ale tajemství pálí, a tak ho pošeptá alespoň do dutiny staré vrby. Naneštěstí si z této vrby vyrobí smyčec jeden muzikant, jenž hraje na zámku u krále Lávry. Při plese zpívající basa vyzradí, že Lávra pod vlasy skrývá oslí uši. Nejprve je z toho velké pozdvižení, ale pak si poddaní uvědomí, že je to jediná vada, a není zase tak hrozná, a tak Lávra od té doby může nosit své oslí uši beze studu viditelně a veřejně. Humor této skladby je dobrosrdečný a shovívavý. Báseň sice jinotajně kritizuje hloupost korunovaných hlav a nesmyslná nařízení a zákony, jež panovníci často vydávají, na druhou stranu autor nicméně také říká, že u panovníka je větší ctností, když je hloupý a laskavý, než když se jedná o vypočítavého despotu.

Témata, do kterých materiál patří