7. Karel Jaromír Erben - Kytice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KYTICE
KAREL JAROMÍR ERBEN
• *1811 v Podkrkonoší v Miletíně - †1870
• básník, historik, sběratel lidové slovesnosti, vydavatel staročeských literárních památek, překladatel a novinář
• narodil se do řemeslnické a písmácké rodiny
• vystudoval práva a filozofii, v době studií se seznámil s Františkem Palackým, s nímž pak celý život spolupracoval
• po vystudování univerzity procházel bezplatnou soudní praxí, při tom se věnoval vydávání památek staršího písemnictví (zejména české spisy Mistra Jana Husa), překládání ze slovanských jazyků a lidové slovesnosti
• jako sekretář Českého muzea sbíral po venkovských archivech studijní materiál - látku k historii českých rodů a také lidové písně a pohádky
• redigoval ( = vykonával funkci redaktora) Pražské noviny
• roku 1851 se stal archivářem města Prahy
• vedle práce archiváře, která byla velmi náročná, se Erben věnoval vědecké práci; byl spolutvůrcem Riegrova slovníku naučného, který byl naší první encyklopedií
• zabýval se hlavně literárními a politickými dějinami a národopisem
• vedle vědecké práce také sbíral lidovou slovesnost - písně, povídky, pohádky a říkadla
• díky svému hudebnímu nadání si zapisoval i nápěvy
DÍLO
• Erben je zakladatelem české moderní balady; Kytice je jedinou původní Erbenovou tvorbou
• sbírky folklóru: Prostonárodní české písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (spatřoval v něm svědectví a ducha českého národa; hledal spojitosti mezi folklórními materiály a hledal mezi nimi spojitosti a tedy původní tvar)
• pohádky: nedokončený soubor českých povídek, ve kterých najdeme pohádky Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda nebo Dlouhý, Široký a Bystrozraký
LITERÁRNÍ / OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT
• Erbena řadíme do romantismu - umělecký směr, který se ve světové literatuře objevil na počátku 19. století, do české literatury přichází ve 20. letech 19. století a splývá s 2. obdbobím Národního obrození
• znaky romantismu: hlavní hrdina je netypický, zvláštní; autoři romanistických děl žili neobvyklým životem, často brzy umírali, jako by se podobali svým hrdinům; děj se odehrává v netypickém prostředí (zvonice, věznice); hrdinové prožívají nešťastnou lásku; autoři maji obdiv na hradech, díla působí na náš cit (předchozí období klasicismus měl působit na rozum); autoři přistupují k dílu subjektivně
SOUČASTNÍCI
• Josef Kajetán Tyl - Strakonický dudák, Fidlovačka aneb žádný řev a žádná rvačka
• Božena Němcová - V zámku a v podzámčí, Národní báchorky a pověsti, Divá Bára, Karla, Babička, Pohorská vesnice
• George Gordon Byron - Childe Haroldova pouť
• Victor Hugo - Legenda věků, Bídníci, Chrám Matky Boží v Paříži
• Alexandr Sergejevič Puškin - Evžen Oněgin