Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Alberto Moravia

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (34,37 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Alberto Moravia: Horalka 1. Představení knihy: Je to poválečný román italského autoraPatří mezi díla tzv.neorealismu =italský umělecký směr vzniklý v Itálii po 2. sv. válce, kritizoval a hodnotil život Italů v době 2. sv. války, popisoval život obyčejných italských lidí, hledal mezi nimi pozitivní hrdiny, Itálie v době války fašistickým státem, spojencem Německa, tento směr se snažil o rekonstrukci událostí 2. sv. války – ukázat na důsledky války pro řadové obyvatelstvo – díla mají dokumentární ráz: snaha vyjádřit drsnou válečnou skutečnost silně realisticky, až naturalisticky, hlavními hrdiny obyčejní Italové, velmi často vylíčeno prostředí italského venkova, jasně patrný kritický postoj vůči fašismu 2.Žánr a forma knihy: Je to psychologický román z r. 1957Psaný v ich formě jako příběh hlavní hrdinky 3. Motto: Poválečný svět není již světem lidským. Vše se proměnilo ve zboží, kšeftování, obchodování. I lidé jsou prodejní. Život ztratil smysl, je teď bez hlavy a paty, a důležité věci „už nejsou důležité, kdežto ty nedůležité se staly důležitými“… 4.Děj knihy: Jedná se o příběh pětatřicetileté ženy Cesiry a její dospívající dcery Rossety.Děj románu zachycuje jejich životní osudyod podzimu 1943 do začátku června 1944Cesira vypráví příběh čtenářům tak autenticky, že každý musí mít pocit, že to, co právě čte, se skutečně stalo. Itálie ve víru událostí 2. sv. války se zmítá ve zmatcích a chaosu. Obyčejní Italové nemají ani trochu tušení, co doopravdy fašismus a nacismus Evropě přinesl. Jejich jedinou starostí je přežít válku, mít dostatek potravin, střechu nad hlavou a hlavně naději, že válka jednoho dne skončí.Cesira vyrůstala na venkově nedaleko Říma, v horách, ve velmi nuzných podmínkách. Její velkou životní touhou bylo vdát se a žít v Římě. To se jí vyplnilo. Jako šestnáctiletá dívka se provdala za nepříliš bohatého římského obchodníka. Jejich manželství ale nebylo nijak idylické. Cesira ale bylo šťastná – vlastnila malý byteček a pod ním obchod s nápisem „Chléb a těstoviny“. Její náplní práce bylo doma poklidit,uvařit, nakoupit na trhu a pomáhat v obchodě manželovi. Její muž byl o mnoho let starší. Cesira s ním nepoznala tělesnou rozkoš, a proto o tělesnou lásku příliš nestála. Musela tedy spolknout hořkost z toho, že její starý muž rád obšťastňoval jiné ženy. Byla ráda, když nakonec zemřel.Převzala po něm obchod,vychovávala svou krásnou dceru Rossetu. Její radost ze života ale zastiňovala válka.Na podzim r. 1943 byl Řím bombardován spojeneckou armádou a ona i její dcera se hrozně bály náletů. Cesira se tedy rozhodla odejít do hor ke svým rodičům. Dobře věděla, že život v horách není žádný med, ale strach před nálety byl tak silný, že jednoho dne sbalila kufry, předala klíče od obchodu známému Giovannovi. Ten jí slíbil, že na živnost dá pozor. Odvezl je na nádraží a ony se vypravily vstříc novému životu s nadějí a vírou, že válka brzy skončí a ony zůstanou naživu a zdravé.Vlak každou hodinu stál. Trať byla od bombardování poničená. Cesta jim připadala nekonečná. Při jedné nucené zastávce musely vystoupit – vlak už dál nejel.Dozvěděly se, že Němci brání venkovanům se volně pohybovat, nutí je, aby respektovali jejich nařízení.Cesira s Rossetou se dál tedy vydaly pěšky. Po pár kilometrech byly úplně vyčerpané, navíc se dozvěděly, že Cesirina rodná vesnice je úplně vylidněná. Její obyvatelé se ze strachu stáhli vysoko do hor. Rozhodly se, že je budou následovat, ale neměly vůbec sil a potřebovaly si odpočinout.V jednom stavení našly rodinu starého Vincenzia. Jeho manželka Concetta je u sebe ubytovala, ale Cesira se necítila v jejich domě ani trochu bezpečně. Poznala Concettinu prohnanou povahu. Bála se také jejích dvou synů. Byli to překupníci a šmelináři.Bála se hlavně o Rossetu, o její čest a neposkvrněnost.Její dcera bylo dosud nevinná, velmi křehká a jemná dívka.Cesira ji chtěla uchránit před tímto hrozným světem, ve kterém byly nuceny žít.Jednoho rána z domu Concetty a Vincenzia utekly.Vydaly se do hor po oslích cestách. Utrmácené a zmožené se dostaly do vesničkySv.Eufémie a zde našly přístřeší, velmi nuzné, ale alespoň trochu se cítily v bezpečí.Tomassino, kterého znala Cesira z mládí, jim zajistil zásoby – pytle fazolí, hrnec sádla, olivový olej, mouku, koření a sušené ovoce. V té době Cesira netušila, že zde, v horách, stráví celou zimu a jaro.Zima byla deštivá a nudná, podmínky k bydlení příšerné. V domečku, kde se ubytovaly, byla pouze hliněná podlaha, postel z prken se slamníkem vycpaným kukuřičným šustím. Nejhorší byla hygiena – takřka nemožná věc.Zde tedy Cesira a její dcera Rosseta měly bydlet. Jejich přítelem se stal syn místního hostitele FillipinaMichael. Byl sečtělý, vzdělaný a moudrý – neměl na fašisty dobrý názor, zejména neměl rád Němce. Pohrdal každým, kdo se nevyznal v politice. Věřil ve spravedlnost, ale spravedlnost ho minula.Jednoho dne při ústupu Němců se malá skupinka vojáků dostala až k jejich příbytkům. Němečtí vojáci byli vysíleni a hladoví. Donutili je s pistolí v ruce vydat alespoň nějaké zásoby a pak nařídili Michaelovi, že je převede přes hory k jejich jednotce. Michaelův otec si zoufale přál, aby mohl syn zůstat – chtěl jít místo něho. Němci ale svůj plán nezměnili – půjde MICHAEL. Od té doby se s ním už nikdo nesetkal – Michaela Němci zabili vysoko v horách, když si s cestou už nevěděl rady. S ním postříleli i rodinu jednoho pastýře.Tuto smutnou zprávu se Cesira dozvěděla, až když sama na vlastní kůži poznala, co všechno válka DOKÁŽE.Když se dozvěděly, že jsou Němci na ústupu, rozhodly se, že sejdou z hor a vydají se domů do Říma.Cestou zpět byly vyděšené z toho, jak města i vesničky jsou zpustošené.Udělaly si přestávku a šly se pomodlit do kostela. Tam za nimi vtrhli Marokánci z francouzské armády a Cesiru omráčili a Rossetu znásilnili. Cesira byla jako solný sloup, když se probrala z mrákot. Uviděla svou dceru Rossetu pod oltářem Panny Marie zakrvavenou a vyděšenou. Od té doby se Rossetino chování změnilo. Byla otupělá, lhostejná a jednala tak, jak by

Témata, do kterých materiál patří