Alois a Vilém Mrštíkové - Maryša
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- ruchovci – křídlo národní, podle almanachu Ruch 1868 – položení zákl. kamene ND, //////požadovali úzkou spjatost literatury s nár. tradicemi, Eliška Krásnohorská (Alžběta //////Pechová, libreta ke Smetanovým operám Hubička, Čertova stěna, Tajemství), /////Svatopluk Čech (Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – humorně-satirické dílo)
- spor mezi R+L 1877 Časopis národního muzea – E. Krásnohorská – vytyčuje básníka ryze //////národního, tyto představy nesplňuje J. Vrchlický – není dost osobitý
- spor skončil r. 1881 čas. Osvěta – na nesmyslnost sporu poukázal J. Neruda (vyjádřil //////přesvědčení, že umělecké dílo by mělo vycházet z národních tradic, ale současně by //////nemělo být omezováno hranicemi)
- rozhodující žánr 70. a 80. let je POEZIE, teprve 80. léta výrazně PRÓZA, významnou //////úlohu hrají časopisy
- Kritický realismus v českých zemích:
- básnické generace ruchovců a lumírovců – nástup realismu
- kritičtí realisté – autoři historické prózy a prózy s venkovskou tematikou
- český realismus nezachycuje komplexně celou společnost, ale zaměřuje se na prostředí //////určitého kraje – kladli důraz na realistický ideál – drobnokresba (popis do nejmenších //////detailů, vychází z perfektní znalosti prostředí)
- Venkovská próza: mění se romantický pohled na venkovskou společnost – mravně //////nedotčené jádro, neporušené lidské vztahy, generační spory se mění na peněžní, //////regionální charakter (prostředí je typické pro danou oblast), Karel Václav Rais (náměty: //////sociálně nejslabší skupiny společnosti, Výminkáři), Tereza Nováková
- Historická próza: zabývá se českými dějinami, vrací se do české minulosti; Václav Beneš /////Třebízský (díla v duchu křesťanského pohledu), Zikmund Winter (román Mistr //////Kampanus), Alois Jirásek (nositelem his. dění je lid; nejstarší období - Staré pověsti //////české; doba husitská – trilogie Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo; období //////pobělohorské – román Psohlavci, román Temno; období NO – povídka Filozofská //////historie, román F.L. Věk)
- Drama: Ladislav Stroupežnický (kritika není moc patrná, Naši furianti), Gabriela //////Preissová (vesnická tragédie, Gazdina roba, Její pastorkyňa)
• Vývoj divadla u nás:
- nejdříve kočovná divadla
- poč. 18. st. – první stálé divadlo – v Kotcích (1738, německé, hrála se činohra)
- 70. léta – pokus o první českou mluvenou hru, překlad z němčiny – Kníže Honzík (špatný ///překlad, hráli to němečtí herci)
- r. 1783 – hrabě Nostic → Nosticovo divadlo - německé divadlo, prodal ho českým stavům → ///Stavovské divadlo – začalo se hrát česky
- 1783-1786 – divadlo Bouda (bylo jen dřevěné) – z 90% se hrálo česky, čeští herci
- rozšíření českých děl → dramaturg Stavovského divadla: Václav Kliment Klicpera; další ///dramaturgové: Václav Thám (Břetislav a Jitka – první česká hra), Jan Nepomuk Štěpánek