Alois a Vilém Mrštíkovi - Maryša

4. akt je baladicky pochmurný – Vávra se chce po vypití kávy k Maryši přiblížit s dobrým slovem – nechce, aby jejich manželství bylo tak nešťastné. Přivine se k ní a líbá ji na tvář, ona se mu však s odporem vyvine. Scéna, kterou končí Maryšino nešťastné manželství, je zvukově podmalována klapotem cepů. Když Vávra odejde z kuchyně, stoupne si Maryša pod kříž. Nastane zlověstné ticho, které je posléze vystřídáno přibližujícími se kroky mlatců, kteří vynášejí Vávrovo mrtvé tělo. Jedné dělnici Maryša potvrdí, že Vávru otrávila.

Jazyk a styl:

• Hanácké nářečí (z rozmezí Hané a moravského Slovácka) – více u postav věkově starších (vlažnó vodó = slovácké, včil, šak = brněnské)

• archaismy, historismy (vlňák, půllán = malý statek, sotůrek)

• Tropy:

  • Hyperbola (hromy svolávám, prosím celé deň, koně se v maštali mužó zabít – ani si teho nevšimnó)

  • Metafora (Sami ste to ukuchtili, sami si to snězte, šelma je a s ohněm néni co hrát – chalupa hned hoří)

  • Přirovnání (děvčica jako vítr, hlavu jako z kameňa, jako ta přezrálá hruška, setřepe to jako hóser dýšč, čas uběhne jako pěna a voda po ní zůstane)

  • Rčení (čerta je to platný, každé má na sobě pírko (=chybu), pustíte chlup (=peníze), šlapat na krk)

  • Pořekadla (oko za oko, zub za zub)

  • Přísloví (Na proražení zdi néni hlava dost tvrdá, Co oči nevidí, to srdce nebolí)

• Figury:

  • Elipsa (To tě ten…tak naučil mluvit?

• vykřičníky, pomlčky, výpustky

• do děje začleněny i lidové písně s živou muzikou, kroje, atd.

Autor, vlivy na tvorbu:

• Alois Mrštík – starší z bratrů, rozumnější - konzervativec, narozen 1861 v Jimramově, učitel na Jihomoravských školách

- přispíval do Národních novin, časopisů Vesna, Máje a Lumíra

- romány Rok na vsi a Maryša

• Vilém Mrštík – narozen 1863, uměleckého zaměření – chtěl studovat malířskou akademii, ale nastoupil na práva – ty nedokončil → věnoval se literatuře a žurnalistice

- přispíval do časopisů Ruch, Rozhledy, Česká revue, Literární listy, Lumír a dalších

- významným literárním a uměleckým kritikem, překládal z RJ A Frj

- Santa Lucia – román o tragickém osudu studenta Jordána

- Pohádka máje – román o městském studentovi Ríšovi a lesníkově dceři Helence

- Maryša – společné drama obou bratrů

• dílo Maryša psáno v kritickém realismu – snaží se přiblížit mezilidské vztahy, lidské hodnoty - konflikt posunut do vyšší, obecnější roviny – Maryša bude muset za svůj čin pykat, je vykonavatelkou vyšší spravedlnosti, v niž věřil všechen lid → Maryša se stává tragickou postavou a její osud přerůstá úzký rámec venkovského příběhu

• prvky surového naturalismu (vražda jediná Maryšina obrana)

• inspirace moravskými dědinami – každý akt z jiné dědiny

Literární a obecně kulturní kontext: