Antoine de Saint-Exupéry - Mal_ princ

Na první planetě bydlel král, absolutistický vládce, který chtěl vládnout, ale neměl komu, nikoho na planetě totiž neměl. Na druhé planetě bydlel domýšlivec. Domýšlivci slyší pouze chválu. Dospělí jsou zvláštní, pomyslel si princ. Na třetí planetě bydlel pijan, jenž pil, aby zapomněl na to, že se stydí, že pije. Čtvrtou planetu obýval byznysmen, který počítal své hvězdy. Byly to jeho hvězdy, protože jeho prvního napadlo, že by je mohl vlastnit. Malý princ mu řekl, že on má sopky, které vymetá, má květinu, o níž se stará - je prostě užitečný svým věcem, ale hvězdám byznysmen užitečný není. Byznysmen nevěděl, co říci. Dospělí jsou podivní, pomyslel si Malý princ. Na páté planetě bydlel lampář. Svou svítilnu rozsvěcel a zhasínal každou minutu. Řekl, že to je rozkaz. Jeho planeta se prý točí čím dál rychleji a on nemá chvíli na odpočinek. Byl to první člověk, jenž myslel na něco jiného než na sebe, ale na planetě bylo místo pouze pro jednoho člověka. Šestá planeta byla desetkrát větší než ta předchozí. Bydlel tam zeměpisec. Nevěděl, jestli jsou na jeho planetě hory, řeky, města. On přece nebyl badatel, ale zeměpisec. On přijímal badatele, aby mohl vše sepisovat. Doporučil Malému princi, aby navštívil planetu Zemi. Prý má tato planeta dobrou pověst. Sedmou planetou na cestě Malého prince byla tedy Země. Žijí na ní 2 miliardy dospělých, 111 králů, 7000 zeměpisců, 900000 byznysmenů, 7,5 milionů opilců, 311 milionů domýšlivců a 462511 lampářů (dva lampáři - na severním a jižním pólu rozsvěcují a zhasínají svítilnu pouze 2krát do roka - bezstarostný život).

Malý princ potkal hada. Ptal se, kde jsou lidé. Pak potkal růže, hodně růží. Myslel, že to on má jedinou květinu tohoto druhu na světě. Začal plakat. Potkal lišku, která chtěla, aby si ji ochočil. Řekla mu, že lidé nemají přátelé, že vše kupují, ale přátelství se koupit nedá. Ochočil si tedy lišku, ale musel odejít, rozloučil se s ní a ona řekla: "Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné." Pochopil, že jeho růže je pro něj jediná (je zodpovědný za svou růži). Dále potkal výhybkáře. Když se Malý princ zeptal, kam jedou ti lidé, výhybkář odpověděl: "Neví sami, kam jedou. Nikdy nejsme šťastni tam, kde jsme." (jen děti mají přitisknuté tváře na sklo ) Potkal obchodníka, jenž prodával pilulky utišující žízeň, aby lidé ušetřili čas. Malý princ řekl, že ten čas by využil tak, že by šel pomalu ke studánce.

Letec osmý den opravoval letadlo. Došla mu voda. Oba šli hledat studnu. Byla už tma. Vzal prince do náruče a šel dál. Nad ránem objevili studnu. Malý princ se napil. Voda mu chutnala.

Lidé pěstují tisíce růží, ale nenacházejí to, co hledají. Našli by to v jedné jediné.

Malý princ řekl letci, že spadl nedaleko odtud a chtěl, aby mu letec namaloval ten náhubek pro beránka. Malý princ se bavil s hadem, jestli prý má dobrý jed, jestli ho dlouho nenechá trpět, byla to totiž jediná možnost vrátit se na svou planetu. Letec to slyšel, navíc už opravil letadlo. Malý princ řekl, že mu dá dárek. Máš-li v lásce květinu, která je na nějaké hvězdě, rád se díváš na nebe a všechny hvězdy rozkvétají květinami. Letec chce slyšet jeho smích, a tak se Malý princ bude smát na jedné z těch hvězd a letci bude připadat, že se smějí všechny hvězdy. Malý princ mu řekl, že se nechá uštknout hadem, protože jeho tělo je moc těžké na cestu. Nechá tady po sobě jen svou skořápku.