PYGMALION

PYGMALION

George Bernard Shaw

Divadlo v 1. polovině 20. století:

Realismus: jedná se o metodu zobrazení skutečnosti a její kritické poznávání, požadavek objektivity, užívají se nové výrazové prostředky (nářečí, archaismy), kladen důraz na přehlednou kompozici, literární hrdina se vyvíjí

∙ Další autoři:

Německo – Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti, Třígrošová opera

Anglie – Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa

Rusko – Čechov – Racek, Tři sestry, Višňový sad; Maxim Gorkij: Na dně

Norsko – Henrich Ibsena: Nora, Peer Gynt

George Bernard Shaw (1856 – 1950) – irský dramatik, kritik, esejista

∙ nositel Nobelovy ceny za literaturu

∙ otec byl alkoholik → musel se o sebe starat už od 15 let, kdy začal pracovat jako úředník v dublinské realitní kanceláři

∙ pozitivní vliv na něj měla matka, která byla zpěvačka; později se se synem přestěhovala do Londýna

∙ ze začátku psal o hudbě do časopisu, později se živil jako kritik

∙ zkoušel to první s prózou, ve které moc nevynikal, zato dramatická tvorba ho proslavila

∙ zakladatel moderního anglického dramatu, po Shakespearovi nejvýznamnější anglický dramatik

∙ zakladatel fabiánské společnosti – odmítání marxismu

∙ psal sociálně diskuzní komedie, v dílech dobová i historická témata, kritizoval společnost a špatnou sociální situaci

∙ Další díla: Živnost paní Warrenové, Caesar a Kleopatra, Svatá Jana

Rozbor:

∙ Literární druh: sociálně-kritické drama, literární žánr: satirická komedie

∙ Podobně jako W. Styron (Sophiina volba) a A. Moravia (Horalka) je hlavní postavou žena a autor kritizuje společnost podobně jako O. Wilde (Jak je důležité míti Filipa)

∙ námět: hra řeší problematiku ženské emancipace a v širším kontextu otázku lidské důstojnosti

∙ název hry podle jména sochaře Pygmaliona, který si vytvořil krásnou a dokonalou ženu a Afrodita se nad ním slitovala, protože se do ní zamiloval a oživila ji

∙ předloha pro muzikál My fair lady

∙ Tematický plán:

∙ Krátký obsah: Londýnský profesor fonetiky Henry Higgins jednou náhodně potká Lízu Doolittlovou, která na ulici prodává květiny. Vsadí se s plukovníkem Pickeringem, znalcem indických jazyků, že je schopný z chudé dívky na okraji společnosti, která nemá o spisovné řeči a správné výslovnosti ani ponětí, udělat do 6 měsíců dámu, a to jak mluvou, tak i chováním. Líza se to tedy rozhodne zkusit.
Ve společnosti těchto dvou vzdělanců se denně po šest měsíců učí správné výslovnosti. Je velmi bystrá a učí se rychle. Oblíbí si ji paní Higginsová, matka profesora, u níž se také seznámí s mladíkem Freddym, který se do ní zamiluje.

Po půlroce se Líza s plukovníkem a profesorem vydá na večírek do Buckinghemského paláce, kde ji všichni pokládají za maďarskou šlechtičnu a nikoho ani nenapadne, že tato dívka byla ještě před pár měsíci chudá a ušpiněná květinářka, které by si na ulici ani nevšimli. Profesor Higgins a plukovník Pickering se radují, že experiment mají za sebou, že uspěli a že za půl roku dokázali Lízu úplně změnit, ale ta se s nimi pohádá, neboť si najednou uvědomuje, že nemá kam jít, protože se nemůže vrátit na ulici po tom, jak se za tu dobu změnila. Odejde tedy k matce profesora Higginse a rozhodne se provdat za Freddyho. Za pomoci plukovníka Pickeringa si otevře květinářství a splní si tím životní sen.