Balady a romance

Balada stará – stará

Matka u řeky porodila dítě a rozmlouvají spolu. Dítě se snaží matku nějak rozveselit a nabízí ji svoji vlastní pomoc. Matka všechno odmítá. Nakonec spolu skočí do řeky, aby mlynář dobře viděl, co způsobil.

Romance:

Romance o černém jezeře

Vypravěč obdivuje krásu jezera a jeho okolí a touží poznat, co se skrývá pod jeho černou hladinou. Uvažuje, jestli se tam neskrývá tajemství českých hrdinů, dávných bohů nebo zapomenutých pohádek a legend. Ukázka vlastenectví

Romance o Karlu IV

Karel mluví s Buškem z Vilhartic nad pohárem vína. Když ochutná, vyprskne a nadává, že je víno trpké a nechutné stejně jako český lid. Potom se ale napije znovu a přijde vínu na chuť. Bušek mu vysvětluje, že víno je opravdu jako český lid; zprvu se zdá zvláštní, ale při bližším pohledu se ukáže jeho osobitá krása.

Romance helgolandská

Otec nevěsty za bouře pověsí lucernu tak, aby se koráb převrátil a on ji tak mol dát dobré věno. Loď najíždí na útes a převrací se. Otec míří k neštěstí, aby se rychle dostal k svému nově nabytému bohatství. Z vnitřku se ozve hlas, ani si pospíší a dostane půlku převáženého zboží. Otec ale nechce půlku, ale všechno a k lodi se vrací až ráno. V troskách najde mrtvolu svého budoucího zeť, kterého zabila jeho hamižnost a touha po bohatství.

Hlavní postavy: V každé básni jiné, ale často se vyskytují například děti. Postavy nejsou charakterizovány nějak blíže, nejde o jednotlivce, ale o celkově lidské vztahy. Důležitý je děj nebo úvaha nad určitým motivem.

Kompozice:

• chronologická

• členění textu: 12 balad a 6 romancí

Jazykové prostředky:

• typickým jazykem hovorová čeština ( → částečně díky tomu, že se děj odehrává na vesnici), objevuje se i lidová mluva, obecná čeština, různé lidové popěvky

• převážně er-forma, využívá se často přímá řeč a děj odhaluje vypravěč

• dílo vyprávěno reálně a objektivně, nikde není nic nadneseného

• psáno ve verších (trochej - charakteristický pro češtinu)

• několik typů rýmů

• vyskytuje se zde knižní mluva i básnické prostředky (ale ne přemíra, protože Neruda tvrdil, že spousta obrazů myšlenku až dusí), ale i hovorový jazyk

• epičnost, reflexivnost, vtip, humor, sarkasmus, sociální cítění, sebeironie (znaky Nerudovy poezie všeobecně)

• využívání lidové poezie, bájí, obyčejů, (apokryfy = převyprávění obecně známého tématu)

• prvky dynamizace – elipsy sloves, zvolací věty, hromadění interpunkce

• přirovnání, metafory, anafory, anastrofy, archaismy, básnické přívlastky

Aktuálnost díla: Dílo je velmi dobře přijato, jelikož se nejedná o pochmurné téma. Motivy a náměty jsou ze života.

Můj názor: Balady a romance mě příliš nezaujaly. Měla jsem pocit, že mi nemají co říci. Básníkův jazyk je krásný, podání také. Problém je v tom, že v dnešní době je vlastenectví těžko definovatelné a často se s ním v našich krajích nesetkáme. Způsob, kterým autor povzbuzuje národ, dnes mnoho úspěchu nesklidí. V díle se vyskytují i jiná témata, avšak pro současného Čecha jsou, dle mého názoru, často těžko pochopitelné.