Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




boccaccio-dekameron

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (53,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Giovanni Boccaccio – Dekameron DEKAMERON (DEKA = deset, HEMERA = den) Jedná se o soubor sta novel o lásce rozdělených po deseti na deset dní a zasazených do dějového rámce, kterou tvoří úvodní novela (tj. krátký prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru děje), v níž autor vypráví o morové epidemii, která postihla Florencii roku 1348, a proto společnost sedmi urozených žen a tří šlechticů opouští město a na venkově si krátí čas vyprávěním příběhů, ty jsou milostné, vážné, ale většinou rozmarné; podávají obraz mravů soudobé italské společnosti, která s úžasem zjišťuje, že pozemský život má i své radostné stránky, není jen odříkání a příprava na smrt, jak hlásala středověká církev. V úvodu Dekameronuje rovněž jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru ve středověku. Příběhy Dekameronu a jejich náměty ovlivnily řadu dalších uměleckých děl v podstatě ve všech oblestech umění. Charakteristika postav: Pampineu - nejstarší z žen, moudrá a vůdčí Fiammetta Filomena - rozvážná Emilia - moudrá Lauretta Neifile – stydlivá, Elisa Pamfilo Filostrato Dioneo – líbezný, vtipný Obsah: Kniha začíná příchodem moru, který se šíří na západ. Zpočátku se snaží úředníci vyčistit město od neřádstva, zakazují nemocným vycházet z domů, avšak nepomáhají ani prosby k Bohu. Na Východě bylo jasným znamením krvácení z nosu, ale na Západě se objevovaly na těle velké či malé černé skvrny, které se dále rozšiřovali a byly jasným znamením brzkého konce. Lidé, kteří spatřili na těle tyto černé boule, zpravidla umírali do tří dnů. Mor se nepřenášel jen z člověka na člověka, ale stačilo, aby se věci nějakého zemřelého dotklo zvíře a také v krátké době hynulo. Někteří se domnívali, že se dá chorobě čelit tím, že budou střídmě žít a zřeknou se všeho nadbytku. Vytvořili společenstva a žili v odloučení všech ostatních. Dopřávali si vína, zabavy a hudby. Někteří byly opačného mínění a dopřávali si nadmíru jídla, vína, zábavy, ukájeli každou svou choutku, chodily z hospody do hospody, ale také se snažili vyhýbat nemocným. Každý si mohl dělat co chtěl, jelikož lidé, kteří měli vykonávat úřady, bud´ zemřeli nebo se nakazili. Jeden občan se štítil druhého, mnoho lidí odjelo na venkov, a tak mnozí umírali bez rodiny a příbuzných. Bývalo zvykem, že se v domě zemřelého sešly ženy a plakaly nad ním, před domem se sešli kněží, sousedé a přibuzní, kteří jej odnesli na ramenou do kostela, jejž si neboštík vybral před smrtí. Když se zvětšila krutost moru, hned všechny zvyky pominuly a nastoupily nové. Nyní si pro mrtvé chodili kněží, jenž si říkali pochovávači, ale nenosily neboštíky do kostela, nýbrž do prvního prázdného hrobu a pozděli je už dávali do jámy po stovkách. Lidé se o mrtvé nestaraly a jen je vyhazovali před domy. Nikdo pro ně neuronil slzu ani nezapálil svíci. Když už město Florencie bylo skoro bez obyvatel, sešlo se jednoho úterního rána v kostele Santa Maria Novella sedm paní, které byly poutány přátelstvím či příbuzenstvím. Žádná z nich nepřekročila věk osmadvaceti let a žádné nebylo méně než osmnáct. Po modlidbách si začaly povídat a shodli se, že nejlepší řešení bude odjet na venkov daleko od lidí. Zároveň se shodli, že by byla potřeba mužské ruky jelikož ženské společenstva se brzy rozpadají pro jejich nestálé, svévolné, podřívavé a bojácné chování. Zatímco paní rozmlouvaly, vešli do kostela tři mladí muži. Domluvili se spolu na odjezdu a příštího rána vyrazili na domluvené místo. Byl to palác na vrcholku kopce, kde se rozkládaly velké zelené zahrady, studny se svěží vodou a sklepy plné vín. Každá komnata měla překrásnou výzdobu. Aby nezavládly neshody a nikdo nezáviděl druhému, rozhodli se, že každý den bude vládnout a starat se o ostatní jeden jimi zvolený. Jako první byla zvolena královnou Pampinea, která rozdělila třem služebníkům a čtyřem služkám práci. V devět hodin posnídali a pak začali zpívat, tančit a hrát na loutnu a nakonec se uchýlili k odpočinku do svých komnat. Po odbytí třetí hodiny odešli na zelenou louku usedli do kruhu a začali si vyprávět různé příběhy... Den první příběh čtvrtý: V Lunigianě býval klášter proslulý svatostí, ale byl tu jeden mladý mnich jehož bujnost nemohl umrtvit ani čerstvý vzduch ani bdění. Jednou o poledni, kdy ostatní spali, se procházel kolem kláštera a spatřil hezkou dívku, která trhala byliny a mnicha se jala prudká tělesná žádostivost. Oslovil ji a po chvíli si ji odvedl do cely kde s ní žertoval. Kolem cely šel opat a zaslechl rámus a v hlasech rozpoznal ženu. Zašel do své cely a počkal až mnich vyjde ven. Mezitím mnich zjistil, že je opat poslouchá, ale dělal jako by nic a zamkl dívku ve své cele, zamkl a odevzdal klíč opatovi, jako to dělali všichni. Mnich odešel na oko do lesa a opat se šel podívat do cely. Když dívka spatřila opata dala se do pláče a opat změnil svůj účel, za kterým sem původně šel. Zmocnilo se ho nutkání, uklidnil dívku ata mu zachvilku byla po vůli. Mnich je mezitím pozoroval škvírou. Když si opat užil rozhodl se, že mnicha zavře do žaláře a dívku si nechá. Mnich všek na svou obhajobu řekl, že je teprve krátce ve svatém řádu Brateřském, ale že odteď si už bude počínat tak, jak dnes viděl si počínat opata. Opat mu tedy odpustil, uložil mu aby mlčel a společně ono děvče potajnu pustili. Den sedmý příběh čtvrtý: V Arezzu žil boháč Tofano a velmi žárlil na svou manželku. Jelikož jí nedokázal vysvětlit proč na ni tak ukrutně žárlí, rozhodla se ho nechat umřít na jeho chorobu. Vybízela manžela k pití a po jeho uložení do postele se začala scházet s milencem. Muž přišel na to, že jej manželka opíjí a sama nepije a sama si pak dělá co se jí zachce, proto tedy usnul dřív a když žena odešla zamkl dveře a čekal na ni. Když se žena vrátila, prosila ho aby otevřel a tvrdila, že byla jen na procházce, ale muž jí nevěřil a chtěl aby se o její hanbě dozvěděli všichni občané. Žena se uchýlila k výhružkám, že skočí do studny a on bude vypadat jako její vrah, který ji tam v opilosti hodil. Muž ji nepustil a ona hodila do studny velký kámen a schovala se za

Témata, do kterých materiál patří