boccaccio-dekameron
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- nový směr a kultura určená měšťanstvu a náhrada kultury opírající se o církev
- víra v rozum, sílu a schopnosti člověka
- kritika nedostatků společnosti, nové výrazové prostředky, hovorová řeč, archaismy, satira, humor
Autor:
Giovanni Boccaccio
(16. července 1313 v Toskánsku (zřejmě v Certaldu) – 21. prosince 1375 v Certaldu) byl italský renesanční básník a novelista. Je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy.
Narodil se jako nemanželský syn zástupce florentského bankovního domu Bardiů. Svou matku sice nepoznal, ale jeho otec věnoval jeho výchově a vzdělání značnou pozornost. Již v mládí byl otcem poslán do Neapole za obchodem. Díky svému uměleckému nadání se ocitl na dvoře neapolského krále Roberta I. z Anjou, jehož sídlo bylo centrem raného humanismu a renesance. V této době se pro něj stala ideálem králova nemanželská dcera Marie Aquinská, kterou v roce 1342 opěvoval v díle Elegia di Madonna Fiammetta. Následovaly diplomatické mise v Avignonu a Římě. Roku 1344 napsal básnické dílo Fiesolské nymfy (původním názvem Ninfale Fiesolano), do češtiny přebásněno roku 1984 J. Hiršalem, které bylo napsané v oktávách a proslavilo se jako první pastýřský epos v italské literatuře. Známý cyklus Dekameron je považován za vrcholné Boccacciovo dílo. Vznikl mezi roky 1348 až 1353. Církev dílo odsoudila. Slavný básník zemřel 21. prosince 1375 ve věku 62 let.
Dílo:
Dekameron – cyklus 100 novel (1348 – 1353)
Dianin lov - 1334, mytologicko - alegorická poema o 18 zpěvech v tercinách
Filocolo - 1336 - 39, prozaický román o rozloučených milencích
Theseis - 1339 - 41, poema o dvanácti zpěvech v oktávách
Báseň o nymfách Ametových - 1341 - 42, alegoricko - pastorální román v próze, prokládaný zpěvy v tercinách.
Milostný sen - 1342 - 43, didakticko - alegorická skladba o milostném putování za ctnostným životem je poema o 50 zpěvech v tercinách
Fiammetta - 1343 - 44, originální román v próze
Fiesolské nymfy - 1344 - 46, pastorální epos v oktávách, spojený s bájí o založení Fiesole
Koš aneb Bludiště lásky - 1345 - 55, prozaická satira na ženy, poslední autorovo epické dílo v italštině
V latině interpretoval alegoricky v 15 knihách řecké a římské bájesloví:
O rodokmenech pohanských bohů - 1350 – 66
O osudech slavných mužů a žen (latinsky):
Život Dantův - 1357 - 62, Boccaccio je prvním životopiscem Dantovým
Podobná díla:
Geoffrey Chucer - Canterburské povídky