Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky

táborů (paní Karásková) 

● Má objektivní pohled na Němce (popisuje i slušné lidi) 
● Postavy​:  

○ Miloš Hrma​ - 22letý začínající výpravčí, čestný a spravedlivý, citlivý, bojuje s 

pocitem, že není "opravdový chlap" 

○ výpravčí Hubička​ - má velmi rád ženy; nebojácný, chytrý; nemá rád Němce 
○ Zdenička Svatá​ - telegrafistka, které výpravčí Hubička orazítkoval zadnici při 

milostných hrátkách 

○ pan přednosta stanice​ - ctižádostivý, jeho zálibou je chov holubů, ve své 

podstatě je hodný, postava spíše karikaturního typu 

○ Viktorie Freie​ - krásná Rakušanka, která dodá Hubičkovi bombu a zbavuje 

Miloše jeho "problému", poté odjíždí do Kerska 

○ Máša ​- průvodčí, Milošova dívka 

Kompoziční plán 

● Druh: epika 
● Forma: próza 
● Žánr: novela (tragikomická) 
● Členěno na 6 kapitol, které nemají název 
● Chronologická kompozice s prvky retrospektivy  

 
Jazykový plán 

● ich-forma 
● zvláštní výstavba textu (dlouhá souvětí, krátké izolované příběhy, které jsou 

propojené volnými asociacemi myšlenek - prvek surrealismu) 

● nečekaná přirovnání 
● jiný slovosled v souvětí 
● opakující se slova, spojovací výrazy 
● podrobné popisy 
● německá slova a fráze 
● v přímé řeči se objevují vulgární úsloví a vulgarismy ve zdrobnělinách; normální text 

je ale spisovný 

● odborné výrazy: detonace (výbuch), lazaret (nemocnice) 
● v díle je hezká práce se jmény (Hubička - proutník)

Obsah Miloš Hrma se po třech měsících vrací zpět do práce (pracuje na železniční stanici 
Kostomlaty a je elévem dopravy - začátečník). Přitom vzpomíná na svou rodinu a svůj 
dosavadní život. Dříve bydleli za městem, ale přestěhovali se do města, cítí se tam sklíčeně. 
Jeho tatínek byl od 48 let v penzi, byl strojvedoucím od svých 20 let a když měl vyslouženo a 
byl v penzi, všichni ho za to nenáviděli (záviděli mu). Jeho dědeček byl hypnotizér v 
cirkusech. Vzdoroval Němcům tak, že se postavil před tanky a pokusil se je zhypnotizovat. 
Němci ho přejeli a skřípli mu hlavu mezi pásy tanku. A jeho pradědeček bral od 18 let rentu, 
zlatku denně. Byl vojenským tamborem, kterého zranili studenti, dostal kamenem do kolena 
a za to dostával rentu. Smál se ostatním pracujícím a ti ho jednou zbili tak, že umřel. Mezitím 
Miloš poodhaluje svůj život a co prožil. Vzpomíná jak "zvadl", když leželi s Mášou pod 
plachtou (v knize použit latinský výraz eiaculatio praecox nebo výraz zvadlé lilium) a jak si 
pak podřezal žíly. Mezitím se dozvídá, že výpravčí Hubička orazítkoval zadek Zdeničce 
Svaté. Nejdříve jím opovrhuje (tak jako všichni ostatní), poté ale mění názor a ostatní mu 
dokonce závidí (sami by chtěli něco takového udělat, ale nemají na to dostatek odvahy). 
Miloš se zatím stále trápí se svým pocitem, že není "chlap". Hledá pomoc (ptá se i 
zkušeného Hubičky). 
Hlavní částí knihy je, že Hubička navrhne Milošovi, že vyhodí ostře sledovaný vlak (vlak s 
municí na cestě do Německa). Řekne o tom Milošovi, ten s tím souhlasí a nakonec to i sám 
provede. Výbušninu mu přiváží Viktoria Freie. Je to krásná žena, která projeví Hrmovi 
náklonnost, čehož v podvečer záškodnické akce využije a v jejím náručí se stane mužem.  
Plný sebevědomí a hrdosti vydá se splnit zamýšlený úkol. Vyleze na staniční semafor a 
skutečně se mu podaří hodit do německého vlaku bombu. Uvidí ho však při tom německý 
voják hlídkující v posledním vagónu, na kterého Hrma vystřelí a vojáka zasáhne. Německý 
voják bohužel Hrmu zasáhne také. Oba padají do příkopu vedle kolejí, kde umírají. Němec v 
bolestech, Hrma s hrdostí na svůj čin, ale zároveň také s lítostí nad umírajícím Němcem.  
V tu chvíli si uvědomil, jak je válka zbytečná a že tu teď oba i zbytečně zemřou. A ještě než 
umírá, slyší, jak vlak vybouchne.