capek-rur
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Děj:
Předmluva: Úvodní dějství se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti na ostrově výrobny robotů, kde žije pouze 6 mužů. Celou výrobu provádějí roboti. Připluje za nimi dcera prezidenta Helena Gloryová, která chce roboty zrovnoprávnit a do které se všichni zamilují. Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starým Rossumem a jeho synovcem. Nakonec se vdá za ředitele Harryho Domina a zůstává na ostrově.
1. dějství: Po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni. Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“. Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války. Helena touží po návratu lidstva k přirozenému životu a ničí recept na výrobu robotů. Několik robotů se však vzbouří, založí Ústřední výbor robotů a vyhlásí válku lidstvu. Všechny povraždí a nenechají nikoho přežít.
2. dějství: Nakonec dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, protože on ještě pracoval rukama. Jenže roboti se začínají opotřebovávat a umírali. Proto chtějí po Alquistovi, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, jenže ten spálila Helena předtím, než je zabili.
3. dějství: Jednou v noci ho vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj a vůbec se nechovali logicky jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jeden na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva. (paradox: roboti totiž neměli rozmnožovací ústrojí kvůli zjednodušení výroby – nepotřebovali ho, je tedy záhadou jak se mohli dále množit a udržet tak život- závěr má spíše symbolický charakter)
záměr autora: Autor varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo, před povyšováním techniky nad podstatou lidského života. Odsuzuje ty, kteří vidí spásu lidstva a budoucnost jen v technice, v nových vynálezech, ve zjednodušení života. Má také obavy o budoucnost lidstva (destrukce za 1. světové války= zneužití techniky k válce), kritizuje touhu zbohatnout a zpohodlnět, tvrdí že v životě je potřebná vzájemná láska a lidskost. Obává se, aby se člověk nestal otrokem vlastních vynálezů. Vyjadřuje zde své mínění, že práce je bytostná potřeba člověka.
Nepoužívá žádnou koncepci genetického inženýrství. Roboti jsou biologické stroje, jsou sestaveni jako protiklad k tomu že by rostli nebo se narodili.
Autora nezajímá až tak převratný technický objev, ale spíše jeho společenské a lidské důsledky. Chce, aby lidé nebyli na strojích závislí.