Česká meziválečná poezie a avantgarda v českém divadelnictví

17. Vývoj české poezie mezi válkami, sepětí s výtvarným uměním, avantgarda v českém divadelnictví 1. poloviny 20. století

Česká poezie 1. poloviny 20. století

• Doznívá prožitek z války, zároveň po válce oslava prostého, běžného života

• Cit, občas až naivita, otevřenost

• Nové směry – proletářská poezie a později poetismus

Proletářská poezie

• Přiblížení dělnictvu – hrdina je dělník

• Boj proti sociálnímu útlaku a válce, kolektivnost

• Realismus zachycující pohyb doby

• Komunistické přesvědčení, proměna kapitalistické společnosti na socialistickou

• Usilovali o básnickou tvorbu, která by byla výsledkem stejného nazírání na svět, jaké měl dělník, zároveň snaha pro srozumitelnost pro dělníky

• Byla určena především k recitaci, snažila se přesvědčovat a agitovat

Devětsil

• Avantgardní sdružení

• Z počátku se kolem něho sdružovali především básníci proletářského proudu, později hlavně poetisté

• Založen 1920 – teoretik Karel Teige, básník Jaroslav Seifert a spisovatel Vladislav Vančura => později Vítěslav Nezval, Konstantin Biebl, dočasně i Jiří Wolker

• Významná byla i účast výtvarníků, malířů a architektů (Neuen, Štýrský, Šíma) a divadelníků (Honzl, E.F. Burian, Voskovec, Werich a Ježek aj.)

Jiří Wolker (1900-1924)

• Pochází z Prostějova, studoval v Praze, umírá ve 24 letech na tuberkulózu

• Byl členem brněnské Literární skupiny, Devětsilu a KSČ

• Jeho první verše byly ovlivněny básníky 90. let (Fráňa Šrámek, vitalismus)

• Z jeho poezie vysvítá láska k životu, je z nich zřetelný vřelý vztah k člověku, soucit s trpícími i odsouzení třídní nespravedlnosti, humanistické ideály proletářské revoluce

• Host do domu – básnická sbírka, obsahuje tvorbu z jeho mladších let, ve sbírce je patrný vliv vitalismu, je to tzv. poezie prostých věcí – chlapecký pohled na svět

• Svatý kopeček – závěrečná rozsáhlá báseň, básník v ní opouští idylické pojetí světa, naznačuje přechod k proletářské poezii

• Často bývá srovnávána s Apollinairovou polytematickou básní Pásmo

• Těžká hodina – nejvýznamnější sbírka proletářské poezie, dokazuje proměnu chlapce v muže, soucit s chudými se mění na odhodlání ke vzpouře a ideologickému boji

• Sociální balady – Balada o očích topičových, Balada o snu, Balada o nenarozeném dítěti

• Odraz jeho nemoci v tvorbě – básně Epitaf (později napsán na jeho hrobě), Umírající

• Článek Proletářské umění otištěný v časopise Var – ovlivňuje vývoj proletářské lit.

Josef Hora

• Básník, prozaik, literární kritik, překládal z ruštiny, novinář (Rudé právo)

• Stal se novinářem se socialistickým myšlením, ačkoli byl v r. 1929 vyloučen z KSČ

• Proletářskou poezii chápe jako záležitost přímé spoluúčasti básníka, který do hloubky procítil svůj podíl na boji o lepší a spravedlivější svět, soucítí s proletářem, který trpí nezaměstnaností a hladem

• Sbírky Básně, Strom květu – patrný vliv civilismu a vitalismu

• Sbírky Pracující den, Srdce a vřava, Bouřlivé jaro – tyto sbírky spadají do proletářské poezie, zobrazují společenské rozpory a je v nich představa revoluční změny

• Od poloviny 20. let a ve 30. letech tvořil meditativní a reflexivní lyriku

• Itálie – je to obraz země plné slunce a barev, líčí slavnou minulost i nebezpečí fašismu

• Struny ve větru – lyrika přírodní a milostná

• Sbírky Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty ticha – obsahují vzpomínky, autor v nich uniká do vlastního nitra a vyjadřuje pocit samoty