Česká meziválečná poezie a avantgarda v českém divadelnictví

• Tvorba na začátku 30. let – Signál času (dovětek k básni Edison), Skleněný havelok, Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček – inspirován z cest do Francie a Itálie

• Surrealistické období – Žena v množném čísle, Praha s prsty deště, Absolutní hrobař, 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (jeho pseudonym) – poslední surrealistické dílo, Nezval se rozešel ze surrealismem a psal verše plné bojového odhodlání proti násilí a válce

• Tvorba na konci 30. let – Pražský chodec, Matka Naděje, Pět minut za městem, Historický obraz – těmito díly vrcholí Nezvalova tvorba 30 let

• Manon Lescasut – poetická adaptace románu francouzského spisovatele Prévosta

Vladimír Hollan

• Triumf smrti, Vanutí, Oblouk – myšlenkově i jazykově vysoce náročná lyriky

• Havraním brkem – soubor 4 básnických sbírek z období okupace, sbližuje se se starostmi a obavami českého lidu

• Dokument – sbírka, reakce na 2. SV, obsahuje sbírky sbírky Dík Sovětskému svazu, Panychida, Rudoarmejci, Tobě

František Halas

• Dětství prožil v bídě a otřesech 1. SV – odráží se to v jeho tvorbě

• Rané sbírky Sépie, Kohout plaší smrt, Tvář, Hořec – převažuje tragický životní pocit, motivy krutosti, zmaru a ošklivosti světa, motivy zániku a smrti

• V 2. pol. 30. let si vypracoval svůj osobitý „halasovský“ styl – Jeho verše jako by byly jen hrubě opracované, neuhlazené, těžkopádné. Neusiluje o formální virtuozitu ani o improvizační nadlehčenost, chce pronikat do skutečnosti skrze účinné metafory.

• Využívá archaismů, násilných neologismů i útržků z hovorového jazyka

• Torzo naděje – sbírka, nejspíš umělecky nejsilnější vystižení tragické atmosféry roku 1938 v české poezii, vytváří velmi pravdivý obraz doby, vyzývá k zastavení násilí

• Ostatní díla: Naše paní B. Němcová, Ladění – zdůrazňuje motivy domova a rodné mateřštiny, básnická próza Já se tam vrátím (navracel se do světa dětství), V řadě

Konstantin Biebl

• Křehký básník, v 16 letech zajat na italské frontě, uprchl

• V jeho básních byla vždycky přítomna stopa smutku a melancholie

• Proletářská poezie:

• Věrný hlas, Zlom, Zloděj z Bagdádu – básnické sbírky, spojuje je okouzlení prostými věcmi každodenního života, příznačná je wolkerovská touha obejmout svět a ochránit jej před dalšími bolestmi, utrpením, ale i hněv nad sociální nespravedlivostí, dělnický vzdor a odhodlání k revolučnímu boji

• Poetismus:

• Zlatými řetězy, S lodí, jež dováží čaj a kávu – básnické sbírky, vyznačují se křehkou obrazností, nápaditou hrou básnických obrazů i smyslem pro přirozenou hudebnost české řeči

• Nový Ikaros – vrcholné dílo Bieblovo 20.let, vyrovnává se s autorovým dosavadním životem a odráží atmosféru počátku hluboké spol. krize

• 30.léta ve tvorbě – sbírka Zrcadlo noci – vydává po rozpuštění surrealistické skupiny, po podepsání manifestu surrealismu