ČJ-Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- Božena Němcová (Babička, Divá Bára, V zámku a v podzámčí) – idylické líčení jejího dětství, sen o lepším světě s harmonickými vztahy
- Karel Havlíček Borovský (Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra)
- Máchu inspirovali: George Gordon Byron (Childe Haroldova pouť, Manfréd, Don Juan), Adam Mickiewicz, A. S. Puškin, Michail Jurjevič Lermontov (Maškaráda)
KAREL HYNEK MÁCHA (1810-1836)
jediný náš čistý romantik
literárním kritikem Františkem Xaverem Šaldou nazván otcem moderní české poezie
1. český básník, jenž vystupoval proti společnosti – otřásal církevními dogmaty a pobuřoval svými postavami (utíkají před společností do samoty, poutníci, poustevníci, bouří se, zoufají si, ale nekají se)
narozen v chudé rodině (rodiče měli krupařský krám) → často se stěhovali (→ neměl moc pěkné dětství)
studoval na gymnáziu (nebavilo ho studium, jen četba → průměrný žák)
charakteristika Máchy (jeho spolužáky): energický, vůdčí typ, rozvážný, v čele studentů, zvláštní, nápadný, ctižádostivý, zasmušilý, ješitný, samolibý, není změklý
výstředně se oblékal (→ když se objevil v Terezíně, vojáci si mysleli, že je arcivévoda)
na UK práva (zdála se mu pregnantní a čistá)
nepovinné Jungmannovy přednášky češtiny – vzájemně si předváděli lit. tvorbu → tam poprvé četl svou báseň Svatý Michal → byl tam redaktor novin a vydal ji
původně Ignác Mácha → změnil na Hynek a po strýci přijal Karel
hodně cestoval (v deníku píše, že spatříl 90 hradů a zámků), se svými spolužáky, ale většinou je předehnal (byl lepší chodec a samotář)
Praha → MB → Michalovice → Zvířetice → MH → Krkonoše (cca 70 km za 1 den)
vydal se i do Itálie s kamarádem Štrobachem (→ později pražský primátor) – podle Máchova deníku cca 60 km denně
→ příhody s děvčaty, čemuž se nevyhýbal
měl hodně známostí (i zároveň s Lori) – jedna z nich Marinka
1 z okolí MB – pravděpodobně ji dlouhá léta navštěvoval → možná 2 děti
často prožíval svá díla
Eleonora Šomková (Lori) – také z chudé rodiny (5 sourozenců) – Mácha se s ní seznámil, když jí bylo 17 a hrála v divadle U Kajetánů (pak jí to zakázal)
drobná, křehká, krásná, podobala se Marince, česky uměla jen málo
často hádky (žárlil) → vyhrožoval, že od ní odejde nebo že se zabije
amatérský herec (Stavovské, U Kajetánů) – nikdy nebyl na plakátech, protože studenti měli zakázáno hrát
U Kajetánů hrál i Tyl (trochu jeho sokem → u paní Šomkové Máchu pomluvil), Polár, Sabina a Jablonský
1. soukromé představení navštívili Hanka, Čelakovský, Jungmann a Palacký
Tyl mu vytýkal málo vlastenectví (nepomáhá obrozeneckému procesu, užívá málo výchovnýcch motivů)
1834 začal psát Máj a 1836 ho vydal (Hindl (?) ho sponzoroval, ale Máj se nerozprodal)
“ten strašný lesů pán” – o zklamání (“ach ona, ona anděl můj, proč klesla dřív, než jsem ji znal) – ve 36tém se mu splnily verše z Máje – zjistil, že nebyl Lorin první
cholera (zemřel po zápalu plic v den své svatby) – zajímavost: v den své svatby měl v kondiciogramu vše na nule
k hrobu ho doprovázel jen bratr a sousedé, kteří nesli rakev (Lori syn Ludvík → nemohla přijet (Ludvík asi po 2 letech zemřel → žádní oficiální potomci))
po obsazení pohraničí 1938 Máchovy ostatky převezeny do Phy na Vyšehrad → považováno za demonstraci proti fašismu, přestože to mělo jiný podtext
rukopis Máje 1916 objeven v Katusicích na půdě a předán Národnímu muzeu
Mácha vše zaznamenával do deníku – části zašifrované – rozluštil až Jakub Arbes, ale nezveřejnil
zašifrované části o jeho vztahu s Lori a intimnostech
psal ho s tím, že ho jednou využije ve své tvorbě (a také to dělal)
v deníku nalezeny i milostné dopisy – bohatá slovní zásoba a básnický jazyk → psal je spíš pro sebe, aby je mohl někde použít (vs dopis Lori – “poroučím ti, přísně ti poroučím”)