Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Erben Karel Jaromír_Kytice_romantismus

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (37,06 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Erben Karel Jaromír – Kytice (bez Záhořova lože)+ Romantismus obecně, rom. v jednotlivých zemích (stručně), podrobněji romantismus v Čechách. + Balada, baladická zkratka, jiná zpracování Kytice, ústní lidová slovesnost + sběratelství. Karel Jaromír Erben (7. listopadu1811Miletín –21. listopadu1870Praha) bylčeskýhistorik,právník,archivář,spisovatel,básník,překladatel a sběratel českých lidových písní apohádek; představitel literárníhoromantismu. Ve svých studijních letech se Erben stýkal sKarlem Hynkem Máchou. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorůbratří Grimmů, s kterými se znal, hledal vústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů (slovanských, na rozdíl od Grimmů, kteří hledali germánské),[3] jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazkyPísní národních v Čechách (1842–1845), jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulemProstonárodní české písně a říkadla.[1] Nejvíce však Erben proslul sbírkouKytice z pověstí národních (1853), (zkráceně jenKytice), která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi (s oddílem příležitostných písní) s názvemKytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct (později vyšla i 13. balada – Lilie) básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice.[ Kytice, původně vydaná pod názvemKytice z pověstí národních, je jedno ze stěžejních dělKarla Jaromíra Erbena. Je to jediná sbírka balad, kterou vydal. Kytice obsahuje 13 básní z toho 1. a 13. se žánrově i obsahově ostatním vymykají: KyticePokladSvatební košilePoledniceZlatý kolovratŠtědrý denHoloubekZáhořovo ložeVodníkVrbaLilieDceřina kletbaVěštkyně Kytice je úvodníbáseň ve sbírceKarla Jaromíra ErbenaKytice a celá sbírka je pojmenována po ní. Autor v ní vysvětluje, proč se rozhodl sbírku vytvořit. a matičku svou hledaly. jímž mohylu svou pokryla. mateřídouškou nazvaly. komu mám tebe přinésti? kde příbuznou máš rodinu. jenž k tobě srdce nakloní! Báseň se vlastně skládá ze dvou částí: první tři sloky obsahují pověst o vzniku slovamateřídouška, další tři sloky mají vlastenecký obsah, ve kterém se matka stává symbolem vlasti a národa, a pověsti, ve sbírce obsažené, květy, kterými pokryla svou dávnou mohylu. Autor vyjadřuje naději, že dítka vlasti v básních sbírky svou matku poznají. Celá báseň se tak stává jakousialegorií. Poklad JeVelký pátek. Žena, spěchající s dítětem do kostela, objeví skálu, která se otvírá jednou za rok a je v ní ukryto veliké bohatství. Žena vejde dovnitř. Položí dítě na zem a plní šátek poklady. Doběhne s ním domů, vrátí se zpět, dítěti vhodí pár zlaťáků do klína. Opět se vrátí domů, tam se ale všechny zlaťáky promění v kameny a hlínu. Najednou si vzpomene, že tam nechala dítě, ale když se chce potřetí dostat do skály, je vchod uzavřen. Žena propadne zoufalství. Musí tedy čekat rok a po roce se opět vypraví ke skále, kde najde dítě živé a zdravé. Pokladu už si ani nevšimne a utíká s dítětem domů Svatební košile je balada ze sbírkyKarla Jaromíra ErbenaKytice. Patří k nejstarším skladbám sbírky a pojednává o dívce, která se v opuštění a bolesti rouhápanně Marii (slovymilého z ciziny mi vrať — aneb život můj náhle zkrať). Za svůjhřích je hrdinka potrestána V Čechách se pověsti podobného zaměření vyprávějí oVelhartickém hřbitově ukostela svaté Máří Magdalény okostele svatého Prokopa uKrupky. Obsahově se však liší (hlavní postavou není dívka, ale stařenka, a přestože senerouhá a naopak je velmi zbožná, potká ji podobný osud jako Erbenovu hrdinku. Ačkolinemrtvým o vlas unikne, následkemšoku do dvou dnů umírá).] Mladá žena se stále modlí za svého milence, který je v cizině už mnoho let a stále se nevrací. Žádá v modlitbách pannu Marii, aby raději zkrátila její život, než aby ji nechala žít samotnou bez jejího milého (zbytek její rodiny je již mrtev). Jednou za jasné noci jsou její modlitby vyslyšeny a její milý ji láká ven pod záminkou, že si ji konečně vezme za manželku. Ona se nechá přemluvit a jde s ním a na cestu si vezmerůženec, křížek na krk a modlitební knihy. A když jdou, její milý si všimne, že s sebou nese modlitební knihy. Přemluví ji, aby je zahodila, protože je prý zpomalují. Ona mu vyhoví a rázem jsou o deset mil dále. Po několika dalších mílích si on všimne, že jeho milá má růženec za pasem. Vezme jí ho, zahodí, a rázem jsou o dvacet mil dále. Jdou a jdou, až si on opět všimne, že ona má na krku křížek. Křížek jí utrhne, zahodí, a rázem jsou skokem o třicet mil dále. Když dorazí na místo, všimne si žena, že dorazili khřbitovu a její milý je vlastněživoucí mrtvola. Lekne se a lstí ho donutí přelézt hřbitovní zeď jako první a snaží se mu utéci. Když zjistí, že mu neuteče, snaží se schovat v márnici, kde leží umrlec. Její milý ji dostihne a třikrát se snaží přemluvit mrtvého, aby sundal ze dveří závoru. Třikrát se mrtvý probudí, ale ona jej pokaždé uspí modlitbou, a když po třetím uspání zakokrhá kohout, ví, že jí už mrtvý neublíží. Jen košile, které si s sebou nesla, jsou ráno roztrhané a rozházené po všech hrobech na hřbitově. Polednice Matka stojí ukamen a vaří pro svého mužeoběd. Jejich dítko zlobí a matka mu hrozí, že na něj zavolá polednici.Dítě nedbá jejího varování a zlobí dál (zahazuje hračky). Matka to už nevydrží a polednici skutečně zavolá. Ta přijde do chalupy a chce si zlobivé dítko vzít, jehomatka se však o něj bojí a přivine jej pevně k sobě. Po chvíli, když polednice nechce odejít, matka upadne domdlob. V tom okamžiku přicházíotec z práce domů na oběd. Když vidí, co se stalo, matku s obtížemi vzkřísí, ale dítě matka vlastním objetím udusila. Zlatý kolovrat Jde o jednu z nejznámějších básní sbírky, byla pojata i dofilmové verze. Balada začínáoptimisticky a radostně, postupně je ale stále více ponurá a chmurná, končí ale opět víceméně šťastně. Z hlediskastylistického je pro ni charakteristické hojné užívánícitoslovcí. Je psána jednoduchou formouaabbc. Balada využívá klasickéhopohádkového motivuživé vody, která způsobí, že u

Témata, do kterých materiál patří