Erben Karel Jaromír_Kytice_romantismus

Štědrý den

Mladá žena přede těsně před adventem len a přeje si ženicha. Ženich opravdu přijde a dívka si začne šít svatební košili.

Druhá část popisuje staré vánoční zvyky, které se dodržovaly (chození k jezeru, házení potravin domácím zvířatům).

Ve třetí části se objevují dvě dívky, Hana a Marie, které potká opačný osud. Obě se podle tradice dívají do jezera, aby se dozvěděly, co je čeká. Jednu čeká štěstí a druhou smrt.

Zatím co se Hana ve čtvrté části vdá za švarného jinocha, Marie podle věštby z jezera zemře.

V páté části se opakuje děj části první. Pouze je zde navíc oplakávání Marie.

Holoubek

U hřbitova oplakává mladá vdova svého zesnulého manžela. Když tu jede okolo mladý muž, který jí nabídne, aby se stala jeho ženou. Do měsíce se konala svatba (veselá a hlučná). Nový manžel k sobě tiskl svou manželku a povídal jí, že nebožtík již ničeho neslyší, nemůže se v hrobě otočit a ani z mrtvých vstát. Ale jak běžel čas, na místě hrobu prvního manžela vyrostl statný dub, na kterém sedával holoubek. Pokaždé, když sem žena přišla, holoubek smutně vrkal. Připomínal tím ženě její vinu - že totiž svého prvního manžela ve skutečnosti otrávila. Jednoho dne to žena již nemůže vydržet a sama se utopí v blízkém potoce

Vodník

Vodník sedí na vrbě u jezera a šije si svatební oblečení. Mezitím se mladá slečna z nedaleké vísky rozhodne, že si v jezeře vypere prádlo. Její matka ale měla zlý sen a o svou dceru se bojí. Nechce ji k jezeru pustit. Dcera však nedbá matčina varování a jde opravdu prát. Jakmile namočí první kus prádla, stáhne ji voda pod hladinu. Vodník se jí násilím zmocní a učiní ji svou ženou.

Od té doby s ním musí žít v jeho vodní říši. Je velmi nešťastna. Jedinou radost jí přináší její (a vodníkovo) malé dítě. Po nějaké době se jí zasteskne po matce a prosí vodníka, aby ji směla navštívit. Vodník je zásadně proti, ale po dlouhém přesvědčování a mnoha podmínkách jí přece jen dovolí jít. Dítě však musí zůstat v jezeře jako záruka, že se žena vrátí.

Když dcera spatří matku, zapomene na všechny dohody i na dítě, a schová se před vodníkem u matky v chalupě. Když se dlouho nevrací, vodník si pro ni přijde. Matka ji ovšem odmítne vydat a vodníkovi neotevře. Vodník zkouší všemožné výmluvy, jen aby se mu manželka vrátila. Marně. Vodník ji tedy upozorní, že dítě pláče. Kvůli dítěti dcera zvažuje návrat, ale matka jí nedovolí odejít a vodníkovi odpoví, aby přinesl dítě do chalupy. Vodník pak dítě skutečně přinese; nejprve mu však utrhne hlavu a jeho zkrvavené ostatky pohodí na práh.

Téma: konflikt člověka se základními mravními zákony. Motiv: vina a trest (nepřiměřený trest). Neurčitý čas a prostor.

Vrba

U snídaně se manžel ptá své ženy, proč je přes den úplně zdravá, ale přes noc je jako tělo bez duše. Žena odpovídá, že je to její prokletí, na které není lék a poradí mu, ať se raději dál neptá. On se ale přesto vydá za její sudičkou. Ta mu prozradí, že duše jeho ženy se v noci mění na duši stromu (vrby). Muž se nechce s vrbou dělit o svou ženu a rozhodne se strom pokácet. Ale jakmile strom porazí, umírá jeho žena jako podťatá. Muž se zděsí svého činu a chce jej napravit. Duše jeho ženy mu poradí, aby dal z vrbového dřeva zhotovit kolébku pro jejich dítě, a aby zasadil její proutí podél vody. Až dítě povyroste, bude si z vrby moci dělat píšťalky, a jeho matka tak bude stále s ním.