Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Petr Bezruč - Slezské písně

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21,9 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Bezruč – Slezské písně Česká literatura přelom 19. a 20. století. 1. Část Zasazení do kontextu díla: Zasazení části ukázky do díla (kde se část nachází, děj ukázky, co je před a co za ní) Téma: Hlavním téma je útlak obyvatelstva na Slezsku.V jeho básních jsou tři základní témata sociální -Především popisuje útlak a bezpráví konané na obyvatelích. Nelíbí se mu, že mladí již mluví polsky, že zaniká český jazyk a staré tradice. Př. Já, Ostrava, Návrat, Markýz Gero, milostné -Autor zde sám sebe popisuje jako samotáře, jehož úkolem není založit rodinu, ale bránit svůj lid. Přesto k ženám pohlíží nejenom se skepsí a nedůvěrou (př. Labutinka), ale i s obdivem (Jen jednou) a balady -u každého i jeho slabosti a nedostatky (nevěra, vražda - př. Idyla ve mlýně, Maryčka Magdonová, Kantor Halfar, Sedm havranů, Chycený drozd). Motiv: Život lidí na Slezsku. Časoprostor: Slezsko, konec 19.století. Kompoziční výstavba: Maryčka Magdónová báseň je psána ve verších, každá sloka má 4 verše, rým je nepravidelný (občas střídavý, místy obkročný – není jednotný pro celou báseň)nadpis je zvýrazněn, psáno ve větách jednoduchých i v souvětích celkem 12 slok22. báseň z cca 82 básnípřed ní je báseň Tošonoviceza ní je báseň Bernard Žár Kantor Halfar báseň je psána ve verších, každá sloka má 4 verše, rým je v první sloce sdružený a v dalších 7 střídavýnadpis je zvýrazněn, psáno ve větách jednoduchých i v souvětíchcelkem 8 slok14. báseň z cca 82 básnípřed ní je báseňNávratza ní je báseňSetkání Druh: Epicko-lyrický. Žánr: Balada- báseň. 2. Část Vypravěč/lyrický subjekt = myšlenky vypravěče: Obě básně vypráví sám autor. Postavy: Maryčka Magdónova ztratí oba rodiče, musí se postarat o své sourozence (nejstarší – 4 další sourozenci)v bezradné situaci, osamělá, zoufalánakonec spáchá sebevraždu skokem ze skály Kantor Halfar učitel katechismu, mluvil česky, proto byl vyhozenosamělí, bez práce, nakonec spáchá sebevraždu – oběsí se na jabloni Vyprávěcí způsoby: obě básně psány v er formě (vypráví je autor místo samotných postav)sloh. postup – vyprávěcí Typy promluv: věty jednoduché i souvětí, monologdvojčlenné věty Veršová výstavba: MM každá sloka má 4 verše, rým je nepravidelný (občas střídavý, místy obkročný – není jednotný pro celou báseň) KH Každá sloka má 4 verše, rým je v první sloce sdružený a v dalších 7 střídavý 3. Část Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: Spisovná čeština. Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku: MM metafora – „pod vozem zhasla Magdónova vdova“ ->zemřelapersonifikace – „utíká k Frydku šumivá, divoká Ostravice“inverze – „v bartovské harendě večer se stavil“, „jízlivou budou se smáti ti řečí“řečnické otázky – „co pravíš, Maryčko Magdónova?“ – objevují se v celé básni, v každé slocerefrén – na konci sloky je „Maryčko Magdónova“ -> oslovení (vokativ)anafora – poslední sloka „tam leží“poetismus – „pad“ – místo spadlgradace – „po všem je, po všem“ KH metafora – „hledí sklenky“ –> opíjí sepersonifikace – „jak mu káže zákon boží“přirovnání – „jako listí před jesení“poetismus – „Tich po mezích chodí kantor“ekvivalent – „Škola polská!“gradace – „byl hoch dobrý, byl hoch tichý, byl hoch hezký“, „hledí k zemi, hledí sklenky“řečnická otázka – „což by mělo čekat děvče Halfarovo?“ Literárně historický kontext: Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl básník a prozaik. Využíval nejčastěji jednu z nejúčinnějších básnických forem - baladu. Volba pseudonymu nebyla jen básníkovým rozmarem, ale byl k těšínskému lidu. Petr Bezruč se narodil v rodině spisovatele Antonína Vaška, slezského gymnazijního profesora, známého jako stoupence politického realismu.Po maturitě na brněnském gymnáziu odešel Petr Bezruč studovat klasickou filologii do Prahy, ale po třech letech školu opustil. Po návratu do Brna pracoval jako úředník na poště. Dva roky byl poštovním úředníkem v Místku, ale potom se vrátil do Brna.Místecký pobyt měl pro Bezručův osobní i umělecký vývoj velký význam: ve Slezsku poznal sociální i národnostní útlak a zažil tu i citové zklamání. Obojí poznamenalo jeho básnickou tvorbu. Za 1. světové války byl Petr Bezruč zatčen pro domnělé autorství protirakouské básně. Po válce byl jmenován přednostou nádražní pošty v Brně, ale již druhý den se vzdal funkce. V roce 1928 odešel do výslužby. Žil samotářsky v Brně, pak v Kostelci na Hané a v Brance u Opavy. Závěr svého života prožívá ve městě Kostelec na Hané. Umírá v olomoucké nemocnici v roce 1958 ve vysokém věku devadesáti let. Pochován je na opavském hřbitově na Otické ulici pod náhrobkem ze slezské žuly se sedící sochou slezské ženy.Původně slezské písně vycházely pod názvem Slezské číslo, a to anonymně - poté byly vydány v roce 1909 jako Slezské písně. Další autorovi díla: Po vydání Slezských písní přestal autor umělecky tvořit a verše, které napsal, posílal jen přátelům a známým. Spisovatelé stejné doby:ViktorDyk (dílo Krysař), Karel Toman (dílo Měsíce) či Tomáš Garrigue Masaryk (dílo O studiu děl básnických). Obsah: Maryčka M. V zoufalství se vrhne ze skály a zabije se. Kantor H. Učitel Halfar je trnem v oku okresnímu inspektorovi, protože v polské části vyučuje v češtině. Za tuto opovážlivost je potrestán – nemůže získat místo ve škole, které by si přál, a tak i vyšší plat. Kvůli tomu se nemůže ani oženit a zůstane sám. Halfar je nešťastný a končí tragicky – oběsí se.

Témata, do kterých materiál patří