Petr Bezruč - Slezské písně

Bezruč – Slezské písně

Česká literatura přelom 19. a 20. století.

1. Část

Zasazení do kontextu díla:

• Zasazení části ukázky do díla (kde se část nachází, děj ukázky, co je před a co za ní)

Téma:

• Hlavním téma je útlak obyvatelstva na Slezsku. V jeho básních jsou tři základní témata sociální - Především popisuje útlak a bezpráví konané na obyvatelích. Nelíbí se mu, že mladí již mluví polsky, že zaniká český jazyk a staré tradice. Př. Já, Ostrava, Návrat, Markýz Gero, milostné - Autor zde sám sebe popisuje jako samotáře, jehož úkolem není založit rodinu, ale bránit svůj lid. Přesto k ženám pohlíží nejenom se skepsí a nedůvěrou (př. Labutinka), ale i s obdivem (Jen jednou) a balady - Jsou nejkrásnější součástí knihy. Ukazují nám krásu a píli slezského člověka, ale jako
  u každého i jeho slabosti a nedostatky (nevěra, vražda - př. Idyla ve mlýně, Maryčka Magdonová, Kantor Halfar, Sedm havranů, Chycený drozd).

Motiv:

• Život lidí na Slezsku.

Časoprostor:

• Slezsko, konec 19.století.

Kompoziční výstavba:

Maryčka Magdónová

• báseň je psána ve verších, každá sloka má 4 verše, rým je nepravidelný (občas střídavý, místy obkročný – není jednotný pro celou báseň)

• nadpis je zvýrazněn, psáno ve větách jednoduchých i v souvětích celkem 12 slok

• 22. báseň z cca 82 básní

• před ní je báseň Tošonovice

• za ní je báseň Bernard Žár

Kantor Halfar

• báseň je psána ve verších, každá sloka má 4 verše, rým je v první sloce sdružený a v dalších 7 střídavý

• nadpis je zvýrazněn, psáno ve větách jednoduchých i v souvětích

• celkem 8 slok

• 14. báseň z cca 82 básní

• před ní je báseň Návrat

• za ní je báseň Setkání

Druh:

• Epicko-lyrický.

Žánr:

• Balada- báseň.

2. Část

Vypravěč/lyrický subjekt = myšlenky vypravěče:

• Obě básně vypráví sám autor.

Postavy:

Maryčka Magdónova

• ztratí oba rodiče, musí se postarat o své sourozence (nejstarší – 4 další sourozenci)

• v bezradné situaci, osamělá, zoufalá

• nakonec spáchá sebevraždu skokem ze skály

Kantor Halfar

• učitel katechismu, mluvil česky, proto byl vyhozen

• osamělí, bez práce, nakonec spáchá sebevraždu – oběsí se na jabloni

Vyprávěcí způsoby:

• obě básně psány v er formě (vypráví je autor místo samotných postav)

• sloh. postup – vyprávěcí

Typy promluv:

• věty jednoduché i souvětí, monolog

• dvojčlenné věty

Veršová výstavba:

MM

• každá sloka má 4 verše, rým je nepravidelný (občas střídavý, místy obkročný – není jednotný pro celou báseň)

KH

• Každá sloka má 4 verše, rým je v první sloce sdružený a v dalších 7 střídavý

3. Část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

• Spisovná čeština.

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

MM

• metafora – „pod vozem zhasla Magdónova vdova“ ->zemřela

• personifikace – „utíká k Frydku šumivá, divoká Ostravice“

• inverze – „v bartovské harendě večer se stavil“, „jízlivou budou se smáti ti řečí“

• řečnické otázky – „co pravíš, Maryčko Magdónova?“ – objevují se v celé básni, v každé sloce

• refrén – na konci sloky je „Maryčko Magdónova“ -> oslovení (vokativ)

• anafora – poslední sloka „tam leží“

• poetismus – „pad“ – místo spadl

• gradace – „po všem je, po všem“