Evžen Oněgin_A.S.Puškin

Vyprávěcí způsoby: er-forma, autor se zapojuje do děje (ich-forma)

Typy promluv: dialogy 

– přímá řeč, monology

Veršovaná výstavba: každá sloka 14 veršů (Oněginská sloka/strofa)  

     A-B-A, B-C-C, D-D-E, F-F-E, G-G 

(čtyřstopý jambický verš) 

 
Jazykové prostředky: spisovný jazyk, žádné hovorové výrazy, cizí slova (především  

francouzská), kontrasty 

Figury a tropy 

př.: personifikace – …a z nich zima zas vykouzlila sníh… 

              metafora 

– …po sále spěl šum jako v roji… 

řečnická otázka – A co třpyt krásy od toalet? Co schůzky v zákulisí? 

             anafora 

– …tak dbalé na věrnost i čest, tak přesné v řeči očí, gest, tak  

postoupné vznešeností, tak prosté sebemenších vin… 

výčet – po obou stranách budky, klády, lucerny, módní výklady, paláce, sady,   

ohrady, kláštery…  

Děj:  I.  Hlava:  Autor  nás  seznamuje  s  Oněginem,  lvem  salonů  a  plesů,  a  s  jeho  petrohradským 

životem, Evžen je znuděn společností a pokrytectvím v ní, a tak odchází na vesnici, 
k

de dědí statek po svém strýci. 

 II.  hlava: 

Oněgin  se  spřátelí  s  básníkem  Lenským,  a  se  dvěma  dcerami  Lariných,  Olgou  a 

Taťánou. 

 III. hlava: 

Lenský se zamiluje do Olgy. Později se Taťána zamiluje do Oněgina a posílá mu dopis, 

ve kter

ém se mu ze své lásky vyznává. 

 IV. hlava: 

Oněgin se setkává s Taťánou a odmítá její lásku. 

 V.  hlava: 

Lenský  přemlouvá  Oněgina,  aby  s  ním  jel  na  oslavu  Taťániných  jmenin,  Oněgin