Exupery - Malý princ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Avantgardní směry – poezie
Futurismus: inspirace v moderní době, která je typická svou rychlostí a novými vymoženostmi. Snaha futuristů je zrychlit čas – ruší interpunkci, slovní druhy, používají pouze podstatná jména v prvním pádu a slovesa v infinitivu, užívají matematické značky… Manifest vznikl v Itálii, kde tvořil Filippo Tommaso Marinetti. Italští futuristé hlásali agresivitu díla, byli prováleční a profašističtí. Ruský futurismus byl odlišný, experimentují s jazykem, v dílech se nachází množství neologismů. Velimir Chlebnikov vytváří „zaumný jazyk“, jazyk bez nutnosti logiky. Prorevoluční Vladimir Majakovskij píše agitačně, přináší schůdkový verš (další zrychlení).
Kubofuturismus: směr spojující kubismus a futurismus. Častá forma: pásmo. Volný verš, metoda volné asociace (řazení myšlenek podle toho, jak nás zrovna napadají – z jedné vyplyne druhá), volný přesun v prostoru a čase, mnohapohledovost a polytematičnost. Guillaume Apollinaire. Kubofuturismu je podobný český poetismus.
Dada: základní myšlenka je ukázka na nesmyslnost doby tak, že dílo bude nesmyslné (postavené na nesmyslu). Teoretickou část dadaismu zpracoval Tristan Tzara a jeho přátelé (manifest, název, základní znaky). Se znaky dada psal mnohem dříve Christian Morgenstern.
Expresionismus: směr rozšířený zejména v Německu. Vyjadřují stav lidské psychiky a vycházejí z předpokladu, že člověk se ve společnosti cítí špatně. V ČSR tvoří někteří autoři s prvky expresionismu.
Surrealismus: nadrealismus. Autoři se snaží oprostit od kontroly vědomí, tvořit naprosto nahodile. Hlavní metoda: Psychický automatismus => automatický proud myšlenek a motivů vycházejících z podvědomí, nezastaveno logikou, psaní bez jakékoli kontroly. André Breton
Postavení v díle Antoina de Saint-Exupéryho
Jedno z jeho posledních děl, vydáno bylo rok před jeho úmrtím. Patří k jeho nejznámějším a nejvýraznějším dílům, přestože v době vydání už byl známým spisovatelem.
Tematický plán
Obsah: Pilot vypráví o tom, jak se jako dítě setkal s nepochopením dospělých. Když se on sám stal dospělým, úplně se nevzdal svých dětských snů a mezi ostatními dospělými se cítil osamělý. Jednoho dne ztroskotal se svým letounem na Sahaře. Uprostřed ničeho se setkává s malým princem, chlapečkem, se kterým se skutečně spřátelí. Zatímco na Sahaře opravuje pilot letadlo, princ mu mezi řečí sděluje různé informace o svém životě, odkud pochází a jak se ocitl na Zemi. Přestože mu ne vždy pilot rozumí, přeci jen je dospělý, dovídá se o princi víc a víc a má ho o to více rád. Čtenáři poté vypráví o tom, co všechno se od prince dozvěděl. Jak vypadá jeho planeta B612 a růže, která na ní roste, proč opustil svou planetu a koho na cestě potkal. Princ navštívil několik planet, na kterých žil vždy jeden člověk, jeden dospělý. Prince velmi rozesmutnilo, když zjistil, jací ti dospělí jsou, mnohý se zajímal jen o sebe a svou vlastní práci. Potom princ přistál na planetě Zemi. Seznámil se s hadem a s liškou, která mu vysvětlila důležitost přátelství. Příběhem o setkání s obchodníkem se vypravěč dostává zpět do své současnosti, k opravování motoru. Má strach, že oba umřou žízní, ale naštěstí naleznou studánku, kousek od místa, kde princ před nějakou dobu na Zemi dopadl. Rozloučil se s pilotem a nechal se uštknout hadem, jehož kousnutí navrací lidi na zemi, ze které pochází. Tak se malý princ vrátil na svou planetu. Pilot opravil své letadlo, odletěl a nikdy nepřestal vzpomínat na malého prince, který chtěl nakreslit beránka.
Námět?: dětský pohled na svět, …
Téma: střet světa dětí a dospělých, důležitost přátelství
Prostředí: reálné i nereálné prostředí; Země – poušť Sahara, sedm fiktivních planet (B612 – planeta malého prince, asteroidy 325, 326, 327, 328, 329, 330); čas: spisovatelova současnost, přibližně kolem roku 1937
Postavy:
Pilot: vypravěč, rozumný, dospělý, snaží se v srdci zůstat dítětem, autobiografické prvky
Malý princ: malý chlapec, zvídavý, dítě, hledá přátele, osamělý (vzhled chlapce je často spojován se vzhledem Exupéryho v dětství)
Liška: moudrá, přátelská, zná lidskou povahu
Květina: růže; pyšná a marnivá, domýšlivá, nerada vypadá zranitelná, nechce ukazovat své city
Král: myslí si, že vládne celému vesmíru, všichni lidé jsou pro něj poddaní. Snaží se být rozumným vládcem, vydává rozkazy tak, aby si byl jistý jejich splněním.
Domýšlivec: chce být obdivován všemi, všichni jsou pro něj obdivovatelé. Slyší jen chválu na svou osobu
Pijan: politováníhodná postava; pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije
Byznysmen: nerad je vyrušován, život se mu zúžil jen na počítání hvězd, jeho jedinou práci. Myslí si, že mu patří, chtěl by s nimi obchodovat. Tvrdí o sobě, že je seriózní člověk
Lampář: plní příkaz, s každým dnem lampu zhasíná a s každou nocí rozsvěcí. Chtěl by si odpočinout, ale nemyslí na sebe – plní příkaz, to i přesto, že se stal poněkud nerozumným – na jeho planetce se den a noc střídá po minutě. Malému princi připadal nejméně směšný, protože cílem jeho života nebylo dobro pro sebe, ale pro někoho jiného.
Zeměpisec: starý pán vytvářející mapy, přestože neopouští planetu, dokonce ani svůj psací stůl. Čeká na cestovatele, který by mu o jiných místech vyprávěl.
Had, výhybkář, obchodník