František Kožík - Největší z pierotů

Díl druhýRozhodne se změnit své postavení v divadle. Svůj talent si nechá potvrdit svými novými přáteli. Vymyslí postavu Pierota (starého Gilla), komickou postavu ve volné bílé haleně s velkými knoflíky a širokými rukávy, a kalhotách se spoustou záhybů, na hlavě přiléhavou čepičku, která skryje vlasy. Měl s ní neuvěřitelný úspěch. Pierot už nikdy z her nezmizel. Kašpar Deburau nebo také Jean-Baptiste Gaspard měl i svůj soukromý život. Aby nebyl v Paříži sám, pořídil si fenku Koketku. Byla mu kamarádkou, brával ji i do divadla. Se ženami ale úspěch moc neměl, bál se na ně podívat, protože vydělával málo. Proto si nevšiml mladé prodavačky Kateřiny, která mu později začala posílat kytičky konvalinek. Jednou ho navštíví muž, který ho přemluví, ať se nechá namalovat od jednoho začínajícího malíře. U něj se seznámí s Gérardem, stoupencem romantismu. V divadle pak dojde k velké změně – původně nerozluční společníci se pohádají ohledně zavedeni plynových lamp místo olejových svítilen a rozejdou se. Bertrand si najde nového společníka, ten ale chce ušetřit kde se dá, a tak se začnou snižovat platy. Kašparův plat se sníží na polovinu, ale podepíše smlouvu, která mu má zaručit velmi dobrý plat za dva roky. Kašpar to zpočátku snáší, protože divadlo miluje, ale nakonec se s ním chystá rozloučit a rozhodne se vyučit zámečníkem. Naštěstí na jeho poslední představení přijde Gérard s přáteli a když ho vidí hrát, rozhodnou se, že dokud se mu nepovede lépe, budou mu každý měsíc dávat peníze na živobytí, aby nemusel opouštět divadlo. Konečně se na něj usmálo štěstí. Druhý den se seznamuje s Désirée, vypadnou jí z okna dopisy, ona je však v rouše Evině a nemůže je posbírat. Kašpar je posbírá a podá jí je pode dveřmi, domluví si s ní schůzku na druhý den. Nejprve si myslí, že je bohatá, pak zjistí, že je to jen její sen, protože spolu se svojí spolubydlící mají pouze jedny šaty a boty. Přesto ji má rád a slíbí jí, že si ji vezme. Jednou ji vezme do divadla na jeho představení, ale jí se udělá špatně a přizná mu, že čeká dítě. Odvede ji domů, ale nestihne přesně svůj výstup a trochu improvizuje. Zrovna ten večer je v divadle známý historik Nodier, kterému se Kašpar velmi zamlouvá, napíše o něm článek do novin, čímž proslaví divadlo Funambules. Felix si je vědom, že je překážkou v Kašparově kariéře a rozhodne se odejít. Než odejde, domluví Kašparovi zvýšení platu, takže se konečně může oženit s Désirée. Díky článku v novinách se do divadla přijdou podívat i bohatší Pařížané a jsou spokojeni. Pierot hraje významnou úlohu v nové pantomimě Zlatý sen. Když se rozkřikne, že se bude ženit, navštíví ho pan Godot a chce po něm peníze, jinak prý řekne na policii, že má pořád onu Napoleonskou brož. Kašpar ho vyhazuje, Godot se na něj vrhne, ale zachrání ho Koketka, kterou to ale stojí život.. Během představení na něj někdo začne pískat, začne proto improvizovat. Když to trvá delší dobu, odzbrojí tohoto muže (samozřejmě to byl pan Godot) jedinou větou, čímž si získá obdiv publika. Netušil, že v publiku sedí divadelní kritik Jules Janin. Druhý den vyšla v novinách recenze, která opět opěvovala věhlas divadla a samozřejmě Deburaua. Bertrand se rozhodne pro taktický tah, uspořádá jedno představení a pak divadlo na týden uzavře, kvůli opravě. Deburau se proto narychlo ožení, místo svatební cesty navštěvují různá divadla. Poté se divadlo Funambules znovu otevře, jenomže staré obecenstvo vystřídalo nové, naštěstí stejně vděčné. Netrvalo to dlouho a Kašpar se stal otcem malé Rosiny, později se mu narodil syn Karel. Mezi Kašparovi přátelé patří i významní lidé jako je Victor Hugo nebo Balzac. Hugo chystá premiéru své první romantické hry, Kašpar u toho nemůže chybět a uvidí vítězství romantismu nad klasicismem. V roce 1830 došlo ke zrušení svobody tisku, což vyvolalo novou revoluci proti králi Karlu X. Kašpar se zúčastnil bojů na barikádách (při poslední hře v divadle nabídne publiku zbraně), kde se znovu setkal s Margot, ta se mu svěří, že od dne jejich setkání začala žít nový život a teď prodává živé i umělé (ty sama vytváří) květiny. Stráví spolu tři dny, jim to ale připadá jako několik let. Když se loučí, políbí ho Margot a Kašpar si uvědomí, že ji má mnohem raději než vlastní ženu. Revoluce sice vyhrála a vyhnala krále, nic se tím ale nezměnilo. Kašpar se ale konečně setkal s mužem, který byl symbolem revoluce – Bérangerem, autorem mnoha krásných revolučních písní. Po představení se vrátí domů, v divadle mu nasadili brouka do hlavy – Désirée mu neustále vyčítala, že je pořád v divadle a nemá na ni a na děti čas, výtky ale ustávaly a začal přemýšlet o tom, že Désirée má milence. To mu nakonec potvrdí soused, spisovatel Bertrand, označí za něj malíře vějířů, jenže Kašpara to neraní. Désirée čeká dítě, kterého se Kašpar bojí, protože neví, čí to dítě je. Naneštěstí Désirée těžce onemocní a potratí. Stráví nějaký čas v nemocnici. O pár dní později potká Kašpar před domem Margot a důstojníka. Margot ho poprosí o návštěvu nemocného dítěte, zatímco důstojník ho zve ke králi. Kašpar nakonec zvládne obě vystoupení v jeden večer. Po představení se vrátí domů a zjistí, že jeho žena odešla s malířem a děti nechala u souseda Bertranda. V divadle se mezitím střídá mnoho herců, ale jediný kdo zůstává, je Pierot. Lidé si ho velmi oblíbili. Nebylo člověka, který by neznal jméno Deburau. Jules Janin dokonce napíše o Deburauovi knihu. Kašpar je nešťastný, potkává Marii, jednu z nejkrásnějších žen tehdejší doby a prožívá s ní románek. Zamiluje se do ní, ale ona k němu nic necítí. Potká ji v kočáru s jiným mladíkem a pochopí, že pro ni znamenal jen trofej. Později nastoupí u gardistů. Vezme své děti na přehlídku, kde potká Margot a svěří jí na opatrování své děti. Bohužel zrovna při té přehlídce se odehraje atentát na krále, při kterém zemře třicet lidí, ale král je jen poraněn. Dětem se nic nestane. Kašpar se opět sblíží s Margot a nakonec se žení podruhé. Už je starší a vyčerpaný, ale konečně je šťastný. Jednou v neděli se vydá s rodinou na procházku, pronásleduje ho ale opilý mladík se svým šéfem a celou dobu ho uráží, to by Kašparovi nevadilo, když ale mladík začne urážet Margot, jeho ještě nenarozené dítě a děti, požádá ho Kašpar, aby přestal. Mladík ale nepřestane a chce Kašpara být holí. Kašpar úder nejen zastaví, ale i opětuje. Jeho sukovitá hůl ale způsobí mladíkovu smrt. Tak se slavný Deburau dostane k soudu. Všichni mu dosvědčí, že ho mladík napadl, navíc všichni potvrdí, že nikdy nic zlého neudělal. Nakonec byl Deburau osvobozen. Vrátil se na jeviště, ale nebyl to on. Margot potratila, hra mu nedávala takovou radost a měl v duši podivný stín. Navštívil lékaře. Pak si uvědomí, že existuje jediná možnost – zahrát svůj příběh na jevišti. Tak vznikne skvělé představení Hadrrrář – Pierot se zamiluje do Vévodkyně, aby se k ní mohl dostat blíže, zabije hadráře a ukradne mu oblečení. Setká se s Vévodkyní a vyzná jí lásku. Nakonec se chystá svatba. Po celou dobu hry se objevuje duch zavražděného hadráře. Pierot nakonec umírá ve svatební den, je probodnut stejným mečem, kterým zabil hadráře. Pak konečně nachází klid a může znovu hrát. Jeho syn Karel projeví zájem o divadlo (hlavně o pantomimu), Kašpar mu to rozmlouvá, ale vidina, že jméno Deburau by pokračovalo v divadle je příliš lákavá. Vezme tedy syna z učení od hodináře a chodí spolu do divadla a Karel ho bedlivě sleduje. Během jednoho představení zjistí, že už dále nemůže, nedokáže už dále tančit a bavit publikum. Hraje tedy naposledy, obecenstvo šílí. Kašpar umírá doma u Margot a jediné čeho lituje je, že se už nikdy nepodíval do své rodné vlasti - do Čech. Poslední věc, kterou stisknou jeho ruce, je kytička se stříbrnou stužkou a lístkem ,,Největšímu z Pierotů´´.