Vznik a vývoj satiry v české literatuře

Maturitní otázka 17

Vznik a vývoj satiry v české literární tvorbě

Satira

• umělecké dílo, které využívá různých forem humoru, ironie a nadsázky

• cílem je kritizovat nedostatky ve společnosti

• satira se objevila už v antice, pokračovala v renesanci (Rabelais) a v klasicismu, kdy prožívala největší rozkvět

• satirickými žánry může být:

  • fraška - komedie o prostých námětech

  • parodie - napodobenina díla, která ho zesměšňuje

  • pamflet - je zaměřený proti nějaké osobě

  • epigram - krátká vtipná báseň

První satiry

Mastičkář

• představuje počátek dramatu v našich zemích, je zhruba z 2. poloviny 14. století

• hraní těchto komických her se vyvinulo z toho, že se v kostelech hrály části evangelia

• jedná se o zlomek vánoční hry

• námětem je to, jak jdou 3 Marie pro vonné masti, aby mohly balzamovat Kristovo tělo

• je zde znázorněn obraz středověkého tržiště a šarlatánství prodavače mastí a léků

• hlavní postavy jsou mastičkář Mistr Severin, jeho žena, sluhové Pustrpalk a Rubin

• objevuje se zde knižní, hovorný a vulgární jazyk, střídají se zde české a latinské verše

Podkoní a žák

• Satirická skladba z konce 14. století

• jedná se o spor studenta a panského služebníka, kdo se má lépe

Píseň veselé chudiny

Hradecký rukopis

• byl nalezen v Hradci Králové

• autor je neznámý.

• hradecký rukopis celkově ukazuje blížící se krizi, píše se zde o nepořádku, který u nás je.

• obsahuje 3 části:

1. Desatero kazanie božie

   • autor zde bere jednotlivá přikázání a ukazuje, jak se lidé proti nim proviňují

   • každému přikázání jsou přiřazeny tří příklady hříšníků, kteří se proti němu proviňují, tyto příklady jsou brány ze života měšťanů

   • hlavní důraz dává na 7. přikázání - nepokradeš

1. Satiry o řemeslnících a konšelích

   • neznámý autor zde kritizuje nepoctivost cechovních řemeslníků i korupci městských radních.

3. Bajka o lišce a džbánu

Satira na čtyři stavy

• rozsáhlá veršovaný skladba, která je parodií na společnost

• je pololidová

Smil Flaška z Pardubic

• příslušník vysoké šlechty

• alegorie (zvířata rádi loví = rada králi, jak má vládnout))

• ideál panovníka podle představ vysoké šlechty

Dílo:

Nová Rada – rada králi jak má vládnout

Národní obrození

Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)

• český básník

• narodil se v Borové u Přibyslavi (podle rodiště si dal druhé příjmení)

• pocházel ze zámožné kupecké rodiny

• studoval na Gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodu

• v Praze studoval na filozofické fakultě, kde také vstoupil do kněžského semináře

• protičeský postoj jeho ředitele vyvolali u Havlíčka odpor ke katolickému náboženství, za což byl ze studií vyloučen

• na Šafaříkovo doporučení odešel v roce 1842 jako vychovatel do Ruska

• ruským prostředím byl zprvu nadšen, ale postupem času u něj převládlo zklamání vyvolaného carským absolutismem, u kterého zjistil, že je stejně nepřátelský jako rakouský absolutismus

• účastnil se revoluce v roce 1848

• stal se zakladatelem moderní žurnalistiky

• byl redaktorem Pražských novin, později sám založil Národní noviny, ale v roce 1850 je musel zastavit

• v témže roce začal vydávat politickou revue Slovan, kterou ale také musel v roce 1851 zastavit

• nakonec byl poslán do vyhnanství, které strávil v tyrolském Brixenu, psal zde své satiry

• v roce 1855 se mohl vrátit, ale neustálý strach ze státní moci a obavy o rodinu mu podlomily zdraví

• zemřel rok po návratu na souchotiny, opuštěný (jeho přátelé měli ze státní moci strach, manželka mu zemřela v době vyhnanství)

• jeho pohřeb se stál národním manifestem, Božena Němcová položila na jeho rakev trnovou korunu na výraz, že byl mučedníkem