Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vznik a vývoj satiry v české literatuře

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (114,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PAGE 1 Maturitní otázka 17 Vznik a vývoj satiry v české literární tvorbě Satira umělecké dílo, které využívá různých forem humoru, ironie a nadsázky cílem je kritizovat nedostatky ve společnosti satira se objevila už v antice, pokračovala v renesanci (Rabelais) a v klasicismu, kdy prožívala největší rozkvět satirickými žánry může být: fraška - komedie o prostých námětech parodie - napodobenina díla, která ho zesměšňuje pamflet - je zaměřený proti nějaké osobě epigram - krátká vtipná báseň První satiry Mastičkář představuje počátek dramatu v našich zemích, je zhruba z 2. poloviny 14. století hraní těchto komických her se vyvinulo z toho, že se v kostelech hrály části evangelia jedná se o zlomek vánoční hry námětem je to, jak jdou 3 Marie pro vonné masti, aby mohly balzamovat Kristovo tělo je zde znázorněn obraz středověkého tržiště a šarlatánství prodavače mastí a léků hlavní postavy jsou mastičkář Mistr Severin, jeho žena, sluhové Pustrpalk a Rubin objevuje se zde knižní, hovorný a vulgární jazyk, střídají se zde české a latinské verše Podkoní a žák Satirická skladba z konce 14. století jedná se o spor studenta a panského služebníka, kdo se má lépe Píseň veselé chudiny Hradecký rukopis byl nalezen v Hradci Králové autor je neznámý. hradecký rukopis celkově ukazuje blížící se krizi, píše se zde o nepořádku, který u nás je. obsahuje 3 části: Desatero kazanie božie autor zde bere jednotlivá přikázání a ukazuje, jak se lidé proti nim proviňují každému přikázání jsou přiřazeny tří příklady hříšníků, kteří se proti němu proviňují, tyto příklady jsou brány ze života měšťanů hlavní důraz dává na 7. přikázání - nepokradeš Satiry o řemeslnících a konšelích neznámý autor zde kritizuje nepoctivost cechovních řemeslníků i korupci městských radních. 3.Bajka o lišce a džbánu Satira na čtyři stavy rozsáhlá veršovaný skladba, která je parodií na společnost je pololidová Smil Flaška z Pardubic příslušník vysoké šlechty alegorie (zvířata rádi loví = rada králi, jak má vládnout)) ideál panovníka podle představ vysoké šlechty Dílo: Nová Rada –rada králi jak má vládnout Národní obrození Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856) český básník narodil se v Borové u Přibyslavi (podle rodiště si dal druhé příjmení) pocházel ze zámožné kupecké rodiny studoval na Gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodu v Praze studoval na filozofické fakultě, kde také vstoupil do kněžského semináře protičeský postoj jeho ředitele vyvolali u Havlíčka odpor ke katolickému náboženství, za což byl ze studií vyloučen na Šafaříkovo doporučení odešel v roce 1842 jako vychovatel do Ruska ruským prostředím byl zprvu nadšen, ale postupem času u něj převládlo zklamání vyvolaného carským absolutismem, u kterého zjistil, že je stejně nepřátelský jako rakouský absolutismus účastnil se revoluce v roce 1848 stal se zakladatelem moderní žurnalistiky byl redaktorem Pražských novin, později sám založil Národní noviny, ale v roce 1850 je musel zastavit v témže roce začal vydávat politickou revue Slovan, kterou ale také musel v roce 1851 zastavit nakonec byl poslán do vyhnanství, které strávil v tyrolském Brixenu, psal zde své satiry v roce 1855 se mohl vrátit, ale neustálý strach ze státní moci a obavy o rodinu mu podlomily zdraví zemřel rok po návratu na souchotiny, opuštěný (jeho přátelé měli ze státní moci strach, manželka mu zemřela v době vyhnanství) jeho pohřeb se stál národním manifestem, Božena Němcová položila na jeho rakev trnovou korunu na výraz, že byl mučedníkem Dílo: Obrazy z Rus kritika carského absolutismu zpochybnil zde myšlenku slovanské vzájemnosti Epigramy krátké, satiricky útočné básně s pointou Havlíček zde vyjádřil svůj kritický pohled k životu a světu ironicky je věnoval Církvi, Králi, Vlasti, Múzám a Světu útočil zde na katolickou církev, byrokracii, stát a nezdravé jevy v národním životě Král Lávra využívá zde cizích pohádkových motivů – irská pohádka o králi s oslíma ušima skladba je méně útočná záměrem bylo se vysmát hlouposti všech korunovaných hlav, která je stejně nebezpečná jako zřízení, v němž je všechna moc dána jedinému člověka – kritika absolutistického režimu Tyrolské elegie jedná se o útok proti policejnímu státu vyjádřil zde svůj odmítavý postoj proti vládní zvůli vyjádřil zde obraz osobní (vyhnanství v Brixenu) a národní tragedie Křest sv. Vladimíra inspiroval se zde Nestorovým Letopisem ruským kritizoval zde absolutismus a katolickou církev Ruchovci a Lumírovci Svatopluk Čech (1846 – 1908) představitel Ruchovců narodil se v Ostředku u Benešova jako syn hospodářského úředníka, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery. s rodiči se často stěhoval, ale jen v oblasti Středočeského kraje, který často zachycoval ve svých dílech byl vášnivým čtenářem Byronových děl studoval na Gymnáziu v Praze, poté absolvoval práva nedlouho pracoval v advokátní kanceláři brzy se stal redaktorem časopisu Květy Dílo s tématikou Satiry Evropa Evropa je symbolické jméno lodi, na níž odplouvají do vyhnanství političtí vězňové – revolucionáři. je zde zachycen spor mezi anarchisty a demokratickými revolucionáři tento spor končí zkázou lodi Čech revoluci neodmítá, nevěří však v její úspěch Slávie znovu zde použil symbol lodi, na jejíž palubě tentokrát shromáždil jednotlivé slovanské národy ačkoli tyto národy dělí různé rozpory, hlavně mezi Poláky a Rusy, sjednotí se, aby nakonec společně čelili vzpouře lodníků, představující anarchistické revolucionáře Hanuman v obraze opičího státu, který se chce poevropštit odsoudil kosmopolitické tendence bohaté buržoazie, ale i některé zastaralé názory příslušníků konzervativních stran Pravda obžalovává zde soudobou společnost z klamu, na němž se podílejí jak vůdcové lidu tak i ti kdo zneužívají umění pro své osobní cíle Pravý výlet pana Broučka do Měsíce Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV století Obsah: Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je

Témata, do kterých materiál patří