Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




George Orwell - Farma zvířat

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (106,31 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

GEORGE ORWELL - FARMA ZVÍŘAT LITERÁRNÍ TEORIE Literární druh a žánr: alegorický satirický román ve formě bajky (próza, epika) Literární směr: vydáno r. 1945 – jedno z posledních autorových děl; světová próza za 2. světové války Slovní zásoba: převažuje spisovný, jednoduchý a poměrně moderní jazyk Stylistická charakteristika textu: silné satirické a kritické prvky, nepřímo zaměřené proti stalinistickému Sovětskému svazu; velice barvité popisy a charakteristiky, které připodobňují jednotlivá zvířata k charakterově podobným postavám světové historie; velice častá je přímá řeč; nalezneme i jiné formy textu, např. oslavnou píseň Vypravěč: vypravěčem je autor – vnější nezávislý pozorovatel děje (-er forma) Postavy: prase NAPOLEON (podobnost: J.V. Stalin): autoritářský a manipulátorský vůdce; prase KULIŠ (podobnost: Lev Trockij): má dobré úmysly, ale je smeten silou Napoleona; prase MAJOR (Lenin): umírá na začátku příběhu, jeho ostatky slouží jako “ideologický artefakt”; prase PIŠTÍK: “prodloužená ruka” Napoleona – obratně manipuluje s ostatními zvířaty; valach BOXER: pracovitý a dobromyslný, ale zmanipulovaný “režimem”; klisna LUPINA, aj. Děj: děj (který má symbolizovat nástup a fungování komunismu v SSSR) se odehrává na farmě p. Jonese, který jednoho dne zapomene zvířata zavřít → ta se sejdou ve stodole, kde prase jménem Major mluví o zvířecí revoluci a naučí ostatní zpívat vlasteneckou píseň → revoluce (vyhnání pana Jonese) skutečně proběhne, a to poté, co Major zemře (to symbolizuje smrt ideologického vůdce komunismu, Lenina) → prasata poté oznámí, že umějí číst a psát a stanoví 7 přikázání, z nichž vyplyne zejména nepřátelství k lidem → většina zvířat (kromě prasat) začne na farmě pracovat, podaří se jim také ubránit farmu proti útoku lidí → prase jménem Napoleon se ujme výchovy štěňat → další aktivní prase jménem Kuliš navrhne stavbu větrného mlýnu → Kulišův návrh se zvířátkům zamlouvá, ale Napoleon, který je proti, nechá jejich shromáždění rozehnat svou smečkou vytrénovaných psů (reálný konflikt mezi umírněným komunistou Lvem Trockým a tvrdým J.V. Stalinem, který skončil útěkem Trockého do zahraničí) → Kuliš byl z farmy vyhnán, ostatní zvířata byla nespokojená, ale všichni se báli smečky Napoleonových psů → Napoleon začal stavět větrný mlýn, který se však nedařilo dokončit → Napoleon veškerou vinu sváděl na údajně sabotujícího Kuliše, některá zvířátka byla navíc odsouzena k smrti za údajnou spolupráci s ním → Napoleonův pomocník jménem Pištík (prase) začal postupně měnit 7 přikázání a manipulovat s “veřejným” míněním zvířat → to vše vyústilo k ještě horší tyrani prasat, než dříve praktikovali lidé → nakonec zbylo pouze jedno přikázání, a to “všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější” → v závěru se na společné hostině sejdou prasata s lidmi, přičemž ostatní zvířata to smutně pozorují s vědomím, že prasata jsou již stejná jako kdysi lidé Kompozice: dílo je rozděleno na 10 kapitol; kompozice vyprávění je chronologická (přímá časová návaznost děje) Prostor: celý děj se odehrává na venkovské zvířecí farmě v Angli Čas: doba děje není blíže specifikována (zobrazuje však postupný proces nástupu a fungování komunistické společnosti) Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): tvrdá kritika totalitních režimů (zejména Sovětského svazu), postavených na nenávisti, manipulaci s informacemi, demagogi , nesvobodě a utlačování; obecné vyjádření logického dějinného cyklu DIKTATURA → REVOLUCE → POSTUPNÝ NÁVRAT K DIKTATUŘE (pouze s jiným vedením) LITERÁRNÍ HISTORIE - společensko-historické pozadí vzniku Politická situace (mocenské konflikty, aj.): Velká říjnová revoluce - v Rusku se ujímají vlády komunisté (1917); Stalin nechal popravit bolševické představitele (1938); 2. světová válka (1939-1945) Základní principy fungování společnosti v dané době: strach společnosti z ozbrojeného konfliktu mezi SSSR a USA Kontext dalších druhů umění: FILM: Charlie Chaplin (1889-1977) Kontext literárního vývoje: za 2. svět. války tvořili např. Antoine de Saint-Exupéry (Malý princ), Albert Camus (Cizinec), E. Hemingway (Komu zvoní hrana) nebo další členové ztracené generace (J. Steinbeck, E.M. Remarque, aj.); u nás v té době působili např. Eduard Bass (Cirkus Humberto) nebo Zdeněk Jirotka (Saturnin) AUTOR Život autora: George Orwel (1903-1950) – britský novinář, spisovatel a esejista; nar. se v Indi (tehdy součást brit. impéria; otec byl úředníkem) → odvezen do Anglie → prestižní Eton Col ege → r. 1922 začal pracovat u policie v Britské Indi (území dnešní Barmy) → počátky nenávisti k imperialismu → příklon k levici → r. 1927 se vrátil do Anglie a začal psát → eseje + novinařina → tulácký život → stává se socialistou, antifašistou a příznivcem demokracie (odsuzoval veškeré totalitní režimy) → r. 1936 se zapojil do španělské občan. války → zraněn → pobyt v Maroku → tuberkulóza (= neúčast ve 2. svět.válce) → od r. 1940 pracoval pro BBC → těsně před smrtí dokončil svůj nejslavnější román, 1984 → zemřel r. 1950 v Londýně na tuberkulózu Vlivy na dané dílo: láska k demokracii; obavy z budoucí sociální situace; nenávist k imperialismu; stav v Sovětském svazu Vlivy na jeho tvorbu: nenávist k imperialismu (příslušnost ke koloniální policii v Indi ,politické události v Evropě); levicové smýšlení; pobyt v Indi ; zážitky a zkušenosti ze života mezi spodinou; láska ke svobodě a demokracii; obavy z budoucí sociální situace; James Joyce Další autorova tvorba: tvořil zejména romány a eseje; ROMÁNY: 1984 (antiutopický román); Barmské dny; Na dně v Paříži a Londýně, aj.; ESEJE: Politika a anglický jazyk; aj. Inspirace daným literárním dílem (film, dramatizace, aj.): FILM: Farma zvířat (britský animovaný film; 1954); Farma zvířat (film USA; 1999) Jak dílo inspirovalo další vývoj literatury: toto dílo mohlo ovlivnit Raye Bradburyho v tvorbě jeho románu 451 stupňů Fahrenheita (1953), který také kritizuje totalitní režim a stav společnosti LITERÁRNÍ KRITIKA Dobové vnímání díla a jeho proměny: u nás se dílo po 2. svět. válce nestihl

Témata, do kterých materiál patří