Slohový útvar - Charakteristika

CHARAKTERISTIKA

Funkční styl: prostě sdělovací, umělecký

Slohový postup: popisný s prvky vyprávěcího nebo úvahového

Cíl: vytvoření co nejnázornějšího a nejpřesnějšího obrazu dané osoby

= útvar zahrnující vnější charakteristiku (popis vzhledu) i vnitřní charakteristiku (popis a hodnocení psychických vlastností)

Typy charakteristiky:

- často se jednotlivé typy střídají

X přímá: pojmenování vlastností

X nepřímá: vypsání činů, dialog, jednání v určitých situacích

* vnější: popis vzhledu

* vnitřní: výčet nejmarkantnějších vlastností dané osoby

Využití:

- posudek

- životopis

- umělecký text – vložena postupně, poznáváme postavu postupem děje

Kompozice:

I. Úvod – seznámení s osobou (jméno, věk, zaměstnání, celkový zjev)

- zdůvodnění výběru

II. Stať – vlastní charakteristika

- zahrnuje temperament, charakter, zájmy, nadání, schopnosti, povahové vlastnosti

- vztah k lidem, k přírodě, k okolnímu prostředí, k práci, sám k sobě

- měla by obsahovat záporné vlastnosti!

III. Závěr – můj vztah k dané osobě, v čem může být vzorem, v čem ne

Jazykové prostředky:

- spisovná čeština

- hlavně vhodná přídavná jména

- využití přirovnání a rčení

Setkání se zajímavým člověkem

Zpracování: charakteristika člověka, který na vás silně zapůsobil

Zpracování:

Setkání se zajímavým člověkem

Člověka, o kterém budu psát následující práci, jsem potkala před několika lety v ozdravné léčebně v Janských Lázních. Nezaujal mě ani tak svým zevnějškem (což je zrovna v tomhle případě trochu zvláštní), ale spíš svojí veselou a - ač se tomu těžko věří - šťastně vypadající tváří.

Jmenuje se Petr F. a je mu 21 let. Jak je vysoký bohužel říct nemůžu, protože když jsme se poznali, byl na vozíčku. Teď už sice chodí na protézách, ale jeho pravá výška zůstává zkreslená. Ve velice nízkém věku utrpěl těžkou nehodu, po které byl přes rok udržován v umělém spánku a své dětství v podstatě strávil v nemocnicích. Ale ani přes dlouhou dobu léčení se mu nepodařilo vyváznout bez následků. Ke svému neštěstí přišel o obě dolní končetiny od kolene dolů a také o prsty na rukou. Jeho tvář však zůstala ,,neposkvrněná“, ba naopak – věčně rozzářeným úsměvem krásná. Má tmavé delší vlasy, které nosí stažené v culíku. Hnědé oči s výrazem něčeho zvláštního, širší nos a pusu od ucha k uchu. Ve své podstatě není nijak hezký, ale to, jaký je, ho dělá neobyčejným.

Většina lidí, která by si prošla něčím takovým, by zůstala naprosto zničená a uzavřená vůči celému světu (konec konců by to bylo adekvátní jejich životní situaci), ale on ne. Funguje jako každý zdravý člověk. Možná by se dalo říct, že lépe. Momentálně si dodělává nástavbu na škole, kterou navštěvuje. Také má svoji metalovou kapelu, ve které zpívá. Jezdí na koncerty, festivaly. Každý rok k nám přijíždí na metalový festival a i když se vidíme jen jednou do roka, pokaždé to je, jako bychom se neviděli pár dní. Chodí se bavit s přáteli a nejlepší na něm je, že si ze sebe samého umí udělat legraci. Teď nemyslím jen z toho, jaký je, ale i z toho, jak vypadá. Mnohdy je to černý humor, ale i tak je to obdivuhodné, protože tím ostatním ulehčuje rozpaky, ve kterých se lidé cítí při pohledu na tělesně postiženého člověka.