gogol-revizor

REVIZORNikolaj Vasiljevič Gogol

Satirická komedie, drama o pěti jednáních. Patří k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury.

Hlavní myšlenka - Gogol poukazuje na tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků a svým dílem se chtěl vysmát ruské společnosti. Kritizuje nevolnický řád. Dílo je nadčasové, neboť i dnes je svět plný lidí, jenž mají stejné rysy jako postavy v Revizorovi. Autor jim věnoval úvodní motto: „Nevrč brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu“ a na závěr: „Čemu se smějete? Sami sobě se smějete“. Je zde ukázána deformace charakterů vlivem peněz a moci.

Realistické dílo, projevují se typické znaky

- podává pravdivý obraz společnosti – samoděržaví v Rusku není tak skvělé, jak prosazoval car

- typizace – jedna osoba má vlastnosti shodné s většinou (hejtman – podlézavost, důležitost)

- autor není zúčastněn, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje pomocí postav

- kritika nedostatků společnosti – všude je nepořádek, úřady nefungují jak mají, lidé jsou nespokojení

- použit hovorový jazyk, archaismy, dialekt

Námět k napsání Revizora poskytl Gogolovi Alexandr Sergejevič Puškin, když mu vyprávěl o tom, jak byl při jedné cestě považován za tajného vládního úředníka. V té době to nebylo nic neobvyklého, car Mikuláš I. vysílal revizory do ruských měst a vesnic, aby se přesvědčil jestli lidé nepomlouvají církev, jeho vládu nebo jestli nevznikají tajné spolky.

Děj se odehrává ve 30.letech 19.století během časového úseku 24 hodin, většinou v domě hejtmana.

Obsah

JEDNÁNÍ PRVNÍ:

Hejtman obdržel novinu, že přijede revizor od svého přítele. Buď brzy dorazí nebo už je dávno tam. Dává úřady (nemocnice, škola, chudobinec, soud) dohromady a vydává příkazy, co kdo musí zlepšit a vylepšit. Školní inspektor si stěžuje na své podřízené. Hejtman nařizuje poštmistrovi, aby otevíral dopisy - bude-li si někdo stěžovat nebo dojde-li nějaká zpráva o revizorovi, ať mu dá ihned vědět. Přiběhnou Dobčinskij a Bobčinskij, že se v hospodě ubytoval pán z Petrohradu; domnívají se, že je to on. Chlestakov se umí vyjadřovat, je nafoukaný a za nic neplatí. Hejtman ho ihned vyráží obhlédnout. Hejtmanova žena se zajímá, co se děje.

JEDNÁNÍ DRUHÉ:

Chlestakov má rozmluvu se svým sluhou, vrátil se a má hlad. Posílá ho, aby mu přinesl oběd. Ten mu oznamuje, že mu hostinský kvůli dluhu odmítá přinést oběd. Posílá ho, ať mu ho přivede. Přivede mu podomka, který mu říká, že má zakázáno mu něco nosit. Nakonec jde dolů a přinese skromný oběd, se kterým ale Chlestakov není spokojen. Do jeho pokoje dorazí hejtman. Půjčí mu peníze na dluh a snaží se z něj nenápadně vymámit, jestli je to revizor nebo ne. Chlestakov má strach a začne se naparovat. Stěžuje si na pohostiní. Hejtman mu nabídne bydlení u nich.