Gogol - Revizor

Nikolaj Vasilijevič Gogol: Revizor (1836)

Literárně historický kontext

Zasadit dílo do kontextu autorovy tvorby: Jedná se o autorovo nejznámější a mezi lidmi současné doby nejoblíbenější dílo. Vrcholné dílo.

Zasadit dílo do literárního/obecně kulturního kontextu: Na počátku 19. Století vedlo Rusko Napoleonské války (Napoleon poražen). Roku 1825 umírá car Alexandr I. a na trůn nastupuje Mikuláš I. Vláda cara Mikuláše I. = cenzura, nesmělo se veřejně kritizovat režim a cara. Samoděržaví = specifická forma ruského absolutizmu.

Většina obyvatel Ruska byli rolníci a stále existovalo nevolnictví. Životní úroveň byla mizerná. V ruské literatuře se více kritizovalo kvůli nepřátelům a nepořádku v Rusku. (Literatura v realizmu suplovala vědu a techniku.)

I. část

Časoprostor: 30. léta 19. stol., ruský venkov – maloměsto (provinční město), děj se odehrává v průběhu 24 hodin
Literární druh a žánr: druh – drama, žánr – satirická komedie (Satira; vysmívá se nedostatkům a vadám společnosti nebo jedince, vyostřená kritičnost a výsměch. Komedie; už v antice, Komedie o hrnci. Komediá = šaškovský zpěv, veselohra, dobrý konec, veselý optimistický děj.)

Analýza kompoziční výstavby textu:
Kompozice chronologická, dílo má 5 dějství (5ti aktová hra).
1) expozice – uvedení do děje (vytváří nezbytné předpoklady k porozumění děje) – lidé v městečku se dozvídají o brzkém příjezdu revizora, začíná všeobecná diskuze, strachování a obavy
2) kolize – zařazení dramatického prvku (rozpor nebo konflikt), který vyvolává dramatické napětí a potřebu jej vyřešit – zjištění, že revizor už ve městě nějakou domu je, podlézání
3) krize – vyvrcholení dramatu – úplatky, drby, zkaženost a prohnilost společnosti – Chlestakov je toho svědkem
4) peripetie – obrat a možnosti řešení – žádost Chlestakova o ruku Marji, jeho odjezd z městečka
5) katastrofa – rozuzlení a očista- zjištění pravé identity Chlestakova, příjezd pravého revizora

Zasadit výňatek do kontextu díla: ----------------------------------------------

Postihnout téma a motiv:
Téma: Očekávaný příjezd revizora z Petrohradu, kritika zkažené morálky, byrokracie, korupce, udavačství, podlézání, pomlouvání, falše a přetvářky, lidské hlouposti, ruské společnosti.
Motiv: záměny (falešný revizor)



II. část

Charakterizovat vypravěče: není

Pohovořit o hlavní postavě:
Ivan Andrejevič Chlestakov – mladík, který se vrátil z města, vede bohémský způsob života (pije, kouří, provozuje hazard). Lidé jej mylně považují za revizora, který má přijet do města, užívá si nově nabyté moci, rychle si na ni zvyká a neuvědomuje si, jak se zapletl do kola lží. Není nic, co by neodmítl.

Další postavy:
Osip – Chlestakův sluha, vypočítavý, má selský rozum, rychle pochopí zamotanou situaci, chytřejší než jeho pán, pohrdá jím, zavčas mu poradí, aby odjeli z městečka, dokud není pozdě
Hejtman Anton Antonovič - městský hejtman, prospěchářský, ambiciózní, chová se důležitě a důstojně, malicherný, bere úplatky, jakmile zasnoubí svou dceru s Chlestakovem, začíná si malovat úžasnou budoucnost v Petěrburgu a ještě více se povyšuje nad ostatní, vyhrožuje ostatním, aby si na nic nestěžovali, jinak…!
Hejtmanova manželka (Anna Andrejevna) – marnivá, koketující, hádavá, peskuje svoji dceru i manžela, zvědavá
Hejtmanova dcera (Marja Antonovna) – Chlestakova snoubenka, upovídaná, marnivá
Bobčinskij a Dobčinskij – statkáři z města, jsou si velmi podobní, malí, navzájem si skáčou do řeči, místní drbny, upovídaní, zvědaví. Právě oni pokládají Chlestakova za revizora
poštmistr Špekin - otevírá cizí dopisy, prostoduchý až naivní, úslužný
školní inspektor, soudce, lékař, číšník, četníci, měšťané,…

Postihnout vyprávěcí způsoby: Přímá řeč (uváděna bez uvozovek)

Určit typy promluv: dialogy a jeden Osipův monolog

III. část