Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Pravopisné jevy

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18,14 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

PRAVOPISNÉ JEVY PSANÍ BĚ/BJE, PĚ, VĚ/VJE Kdy napsatě? Vždy po písmenu P - po P následuje v českých slovechvždy ě Písmeno ě píšeme v kořeni slova. Např.pěstoun (kořen pěst-),věnování(věn-),opěvovat (pěv-),zbělat (běl-) Pokud ob a v nejsou v daném slově předponami. Např.oběd, oběť, věc, věrnost, věno Nelze si říct „Měl jsem dobrý ob-jet, cením si v-jernosti, má veliké v-jeno,...“ Kdy napsatje? - pouze po předponách ob- a v-, a to v takových případech, když po předponě následuje kořen slova, který začíná na –je. = slovo po předponách existuje také samostatně, bez předpony Např.ob-jet, v-jezd, ob-jevit, ob-jetí Pozn. Může pomoct, když předponu ob- nebo v- nahradíme jinou českou předponou. Např. ob-jet:za-jet, pře-jet -tato pomůcka nefunguje vždycky, např. u slovaobjevit Shrnutí P vždy následuje ě kořen slova ě předpony ob, v je PSANÍ Ú, Ů Kdy píšeme ú? Vždy na začátku slova: Např.účast, úsměv, úžas, úžeh Uprostřed a na konci některých přejatých slov: Např.skútr, manikúra, léčebná kúra, ragú Ve většině citoslovcí: Např.vrkú, hú, cukrú, bú Po předponách nebo prvních částech složenin: Např.trojúhelník, zúčastnit Kdy píšeme ů? Uprostřed domácích slov: Např.noční můra, můj, půda, půlka Na konci slov, pokud nejde o citoslovce. Např.domů, stromů, dolů, stolů V koncovkách pádů podstatných jmen: Např.drátům, městům, pánům MNĚ/MĚ ZÁJMENO MNĚ / MĚ / MNE = správné skloňování zájmena já 1. pád já 2. pád mě, mne 3. pád mně, mi 4. pád mě, mne 6. pád mně 7. pád mnou ve 2. a 4. pádě se píše měve 3. a 6. pádě se píše mně 1. p.ty2. p. (bez)tebe/tě3. p.tobě4. p.tebe/tě6. p. (o)tobě7. p. (s)tebou MNĚ A MĚ UVNITŘ SLOVA 1) mě píšeme v kořeni slova Např. proměna – změnit, měna, měnit, měnič výjimka – přídavné jménotamější 2) mně píšeme tam, kde v příbuzném slově slyšíme n Např. vzpomněl – vzpomínka, vzpomínat pomněnka – pomnít, případně zapomínat, vzpomínat X rozuměl – rozumí, uměl – umí, zatmění – zatmívá, porozumění – porozumí -> neslyším-li v příbuzném slově N, píšu mě PREDLOŽKY S/SE, Z/ZE; PŘEDPONY S, Z, VZ Předložky s/se, z/ze z/ze se pojí s 2. pádem Např.pochází z Hradce, vaří z vody, fouká z hor, vyrobeno z vlny,... s/se se pojí se 7. pádem Např.s bratrem, s pýchou, jít s davem, pospíchat s úkolem,... ! s sebou/sebou: házet sebou, hýbat sebou vzít si s sebou, sbalit s sebou Předpony s-, z-, vz- s/se- * směr dohromady: schůze, shánět, shluk, sběh, sbalit, skamarádit, shledat se, sbírat, stlačit, shrnout * směr shora dolů: sjet, sklouznout, shodit, sklopit * směr z povrchu pryč: spláchnout, smazat * v ustálených případech: schovat se, skonat, skončit, stěžovat si, strávit (čas i potravu), sdělit, stvořit, stýskat si, scestný z/ze * vyjádření dokončení děje: zorganizovat, zfilmovat, zhrozit se, zpozorovat, zlomit, ztratit * vyjádření změny stavu nebo stát se nějakým: zblednout, zchudnout, zkrátit, změknout, zpestřit * v ustálených případech: zkoumat, zkoušet, zpívat, způsob, zpytovat, ztepilý vz- * směr nahoru: vzlétnout, vztyčit se vymanit se z něčeho: vzkřísit, vzpamatovat se Pletoucí se dvojice: sedřít si kůži X zedřít se námahou slít dvě tekutiny dohromady X zlít se, zlít někoho vodou smotat klubíčko X zmotat písemku svolat schůzi X zvolat nahlas sběh lidí X válečný zběh sbít prkna X zbít nepřítele shlédnout ze Sněžky X zhlédnout film shlížet ze střechy X zhlížet se v zrcadle stěžovat si na osud X ztěžovat si práci sužoval se láskou X zužoval si nohavice spravit si náladu X zpravit o novinkách !pamatovat si! stěží, shora, svrchu, zcela, zčásti, zprava, zpátky, zticha, ztěžka SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM * jednoduchý podmět Př.Studenti se dostatečně nepřipravili na písemku z českého jazyka. Podmětem je podstatné jméno rodu mužského životného v množném čísle → v přísudku je –i Další spojení:fotbalisté trénovali, kohouti budili vesnici, sněhuláci roztáli, ptáci zpívali, Kabáti vydali desku, Př.Počítače se staly nezbytnými pomocníky. Kamarádky se o mě dobře postaraly. Podmětem je podstatné jméno rodu mužského neživotného nebo ženského v množném čísle → v přísudku je –y Další spojení:děti si hrály, maminky probíraly dětské nemoci, slepice hrabaly, sněhuláky se bortily, traktory oraly, jeřáby zdvihaly náklad, oči mu svítily Př.Obě naše auta stála před domem. Podmětem je podstatné jméno rodu středního v množném čísle → v přísudku je –a Další spojení: kolena bolela, děvčata probírala novou módu, štěňata spala, pole se zelenala Pozn. Některá podstatná jména kolísají v životnosti, mohou mít životný i neživotný tvar: ledoborce – ledoborci ukazatele – ukazatelé slova k zapamatování: lidičky, rodiče, koně – ve shodě píšeme měkké –i * několikanásobný podmět Př.Tatínek, maminka a děti šli do divadla. Pokud je mezi podstatnými jmény byť jen jediné jméno rodu mužského životného, bude v přísudku –i Další spojení:kohout, slepice a kuřata pobíhali po dvoře, kuchař a kuchařky míchali polévku, kůň a kobyla byli zapřaženi, studentky a jejich učitel navštívili přednášku Př.Divadla se zúčastnily/i studentky i studenti naší školy. Předchází-li přísudek před podmětem, je možná obojí shoda (obvyklá je shoda s nejbližším podstatným jménem) Další pravidla: 1. Při shodě se řídíme smyslem celého textu. Př. Co jsme se tě natrápili! (my všichni) Co jsme se tě natrápily! (my tety) 2. Všeobecný podmět (někdo, lidé) → -i Př.Hlásili to v rozhlase. Povídali, že mu hráli.

Témata, do kterých materiál patří