Gogol - Revizor

Analyzovat jazykové prostředky a jejich funkce:
Jazyk hovorový (kšefty, zabásnout, panděro, zatnout tipec), někdy nespisovný, obsahuje vulgarismy (kurva, to budou časy!, krucipísek, k čertu).
Přirovnání (dupou jak sloni), stylově zabarvená slova (křupan, moula, mizera, porvory mořský, šejdíři tuplovaný, neřádi, mamlas, magor),
aposiopese (přerušení mluveného slova) – naznačeno třemi tečkami – Jen pojď dál…

- Dále se v díle autor zmiňuje o Puškinovi či Dumasovi.

- Postavy ve své řeči často pronesou větu, která je přesným opakem jejich pravého chování nebo povahy: Hejtman: Já vám nelichotím – to já nemám v povaze – to já tak od srdce…

Chlestakov: Díky…Já taky – nesnesu dvojí tvář.

- Připsány scénické poznámky (mrkne na dceru, otevře dveře).

- Jména postav vycházejí z jejich povahových vlastností.

Co se může a nemusí objevit u maturity:
Literární směr: ruský realizmus

Urči použitý postup. Vyprávěcí a popisný

Čím se Gogol při psaní textu inspiroval? Jeho přítel Puškin mu vyprávěl historku, jak si ho při jeho cestách spletli s vládním úředníkem a podle toho se k němu tak chovali.

Jaké bylo motto knižního vydání? ,,Nevrč brachu na zrcadlo, když máš křivou hubu.“

Co je to ,,chlestakovština“? = drzé chvastounství. Chování člověka, který podvodným způsobem zneužívá lidi a bere si, co se mu hodí.

Jaké byly reakce na hru? Úspěch u studentů, kritika z vyšších vrstev (protože kritizoval právě je)

Komu se autor vysmívá? Byrokracii, úředníkům, korupci, úplatkářství

Jaká byla situace v Rusku za cara Mikuláše I.? Cenzura, nesmělo se veřejně kritizovat režim a cara.

Je dnes dílo aktuální? Ano, velmi aktuální. I dnes existuje úplatkářství, lidé jsou stále ovlivňováni mocí a penězi, každý hlídá, aby neměl něčeho méně než druhý.

Další autorova díla: Mrtvé duše, Ženitba, Petrohradské povídky, Večery na samotě u Dikaňky, Podobizna

Děj: Ruským městečkem se roznese zpráva, že má přijet revizor. Protože je celá obec špinavá, zanedbaná a prolezlá úplatky, všechni úředníci mají strach. Dva statkáři, Bobčinskij a Dobčinskij, je upozorní, že v místním hostinci se ubytoval neznámý muž a mají podezření, že je to onen revizor. Celá delegace se za ním vypraví, ale tento třiadvacetiletý mladík Chlestakov je obyčejný úředník z Petěrburgu, který je zadlužený, protože vše prohrál v kartách. To ovšem oni neví, začnou si ho předcházet a splétat pavučinu lží. On zpočátku nechápe, o co jde, a myslí si, že kvůli neplacení účtů v hospodě ho chtějí dát do vězení, ale pochopí, že ho považují za nějakého významného státního činitele (gubernátora), a rozhodne se z této situace vytěžit co nejvíc (jídla, pohodlí a hlavně peněz). Hejtman Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovskij ho ubytuje ve svém domě a pohostí ho. Všichni úředníci se bojí o své místo, a proto ho postupně uplácí a Chlestakov se dozvídá spoustu drbů o měšťanech a posílá o nich dopis svému příteli novináři Trapičkinovi do Petěrburgu. Chlestakov chce také svést hejtmanovu marnivou ženu Annu Andrejevnu nebo jeho dceru Marju Antonovnu. Nakonec Marju požádá o ruku, ale záhy odjíždí z městečku (tvrdí, že za svým strýčkem požádat ho o povolení k sňatku, ale ve skutečnosti urychleně odjíždí za svým otcem, za kterým měl původně namířeno). Po jeho odjezdu všichni gratulují hejtmanovi (a závidí), že svou dceru provdá za takového vlivného muže, avšak záhy se ukáže pravda. Poštmistr, jenž kontroluje veškerou poštu, otevře i Chlestakovův dopis Trapičkinovi a zjistí, že je podvodník. Celá společnost je rozčilena a strhne se velký povyk. Chtějí obvinit Bobčinského a Dobčinského, že to oni začali s tím, že Chlestakov je revizor. Na to jim četník oznámí, že do města přijel skutečný revizor a chce, aby za ním přišli. Výstup končí němou scénou vyděšených obyvatel města. Opona.

Inspirace dílem: Film Revizor (1933) – režie: Martin Frič, hl. role: Vlasta Burian
Film Revizor (2004) – režie: Viktor Polesný, hl. role: Jiří Lábus, Oldřich
Kaiser, Simona Stašová,…