Gramatika

Gramatika

S/Z

S – 1. dohromady, k sobě = spřátelit, skamarádit, stvrdit

2. - ze shora dolů = spadnout, skočit, shlédnout,

!! 3. ničení, mizení = spálit, shořet, shnít, sfouknout, skonat, skončit, strávit (pouze se S)!!

Z = změna stavu (u barev), zlomit, zčervenat, zlevnit

S/Z

Shlédnout x Zhlédnout

(z věže) (film, seriál)

Správa x Zpráva

(celní) x (SMS)

Sužovat x Zužovat

(trápit, bolest) x (úzké)

Stěžovat si x Ztěžovat si

(stížnost, mít s někým problém) x (ztížit – zátěž, dělat si něco těžší, ztížit život

Sjednat x Zjednat

(schůzi na jedno místo) x (vyjednat pořádek, zjednat pořádek, domluvit)

Svolat x Zvolat

(zavolání na jedno místo) x (zakřičení)

Svolit x Zvolit

(dovolit) x (volba)

Smazat x Zmazat

(tabuli, zprávu) x (zamazat, ušpinit, umazat)

!! STĚŽÍ VŽDY S !!

MĚ/MNĚ/MNE

!!!! pomněnka, domněnka, zapomněl, připomněl, vzpomněl !!!!

rozumně x rozuměl zatemněný X ve tmě

(rozumný) x (rozumí) temnota X tma

!! TAMĚJŠÍ !! = TAM! Žijou TAM, místní vždy MĚ

N / NN = kamenný = kámen

- najdeme si základ slova (kámen) – když se tam N nachází = NN

– když se tam N nenachází = N

ÍK/ICE = N - viník, deník, nočník, vinice

Zvíře = N – jelení, sloní

Ranní x raný

(ráno) x (brzký, rané brambory – brzo se sklidily)

Příčestí minulé

= sloveso v minulém času

Chlapci běželi

Psali úkol = oni

Jí / Ji

= té holce = jí

= tu holku = ji viděl jsem TU holku – viděl jsem ji

Přídavná jména

= mladý a jarní

pokud se slovo dá sklonit podle koncovek Ý, Á, É

= buď vzor mladý – jednotné číslo (opravdový přítel)

nebo mladí – množné číslo (opravdoví přátelé)

pokud se slovo nedá sklonit = jarní

Velká písmena

Národnosti – Čech, Němec, Polák = podstatné jméno = velké písmeno

ale přídavné jméno – český, německý, polský = malé písmeno

Rasy – vždy malé písmeno – černoch, běloch, cikán, indián (Ind = národnost X indián = rasa)

Žid – velký Ž

Ulice – U Tří lvů = první 2 vždy velké písmeno, ostatní malé

ú/ů – výjimky: skútr, ragú, ocún, iglú, túra

kůra (obal – kůra na stromě) X kúra (manikúra, léčebná kúra)

ovi/ovy = příjmení: - na začátku věty (Novákovi přijeli včera – 1.pád vždy i)

- na konci věty (Včera jsem viděl Novákovy - 4.pád vždy Y)

Poměry mezi větami

1. slučovací = pouze dvě činnosti, které se staly (něco a něco)

př: Šel jsem nakoupit a maminka vařila --- (a, i, ani, také)

2. Vylučovací = TO nebo TO

př: Půjdu večer do hospody nebo poběžím 10km závod.

3. stupňovací = děj graduje (jedno lepší než druhé)

slova nejen, dokonce, ale i, ba

př: Byl jsem první v závodu, dokonce lepší než Honza

4. odporovací = jedno ANO, druhé NE – jedno pozitivní, druhé negativní

slova ale, avšak, nybrž

5. příčinný = něco se stalo, mohlo to mít tisíc příčin!!!

př: Ráno přišel pozdě do školy, nezazvonil mu totiž budík.