Gramatika

Př: Nedokázala to, neboť nebyla dost připravená.

6. účelový/důsledkový = děláme nějakou činnost za jedním cílem!!!

př: Turisti nerespektují zákaz vstupu do jeskyně, a proto tam ochranáři nastražili fotopast.

Vedlejší a hlavní věty

Věta hlavní nikdy neobsahuje spojku

vedlejší vždy spojku obsahuje

Druhy vedlejších vět

1. podmětná = poznáme podle slova KDO!

Př: Petr mi řekl, kdo to udělal

2. přísudková = poznáme to, že se ve VH vyskytuje pouze spona BÝT ( byl, je, bude)

př: Obloha byla, jakoby ji někdo vymetl.

3. přívlastková = ptáme se otázkou JAKÝ? KTERÝ?

Poznáme podle slova JAKÝ, KTERÝ

př: Namaloval obraz, který se mi líbil.

4. předmětná = ptáme se všemi pády, kromě 1. a 5. (z 90% 4. pádem)

př: Pověděl mi, co ho dnes čeká ve škole

5. příslovečná

A, místní = KDE? KAM? (kde, tam)

př: Byl jsem tam, kde jsem vyrůstal.

B, času = KDY? (až)

př: Přijdu domů, až se mi bude chtít.

C, způsobu = JAK? (tak, jak, jako)

př: Napsal jsem to tak, jak jsem si představoval.

D, míry = JAK MOC? (až, jak)

př: !! Křičela, až sklo praskalo. !!

!! VV míry má přednost před VV způsobovou !!

E, příčiny = PROČ? (protože, neboť)

příčin máme nekonečně!

Př: Šel jsem do školy, protože bylo pondělí.

F, účelová, důsledková, důvodová

- za jakým účelem (aby, proto)

- důvod máme pouze jeden

př: Učím se na maturitu, abych prošel.

G, podmínková = za jaké podmínky? (když, jestli, kdyby)

př: Když bude pršet, zůstaneme doma.

H, přípustková = i přes co? (i přesto, přestože)

př: Šel jsem běhat, přestože mě bolela noha.

6. doplňková = poznáme ji podle slov třebaže, kterak, jak

vždy u smyslů!

Př: Slyšel jsem Honzu, jak hraje fotbal.

Větné členy

Podmět = kdo/co danou činnost dělá

Druhy: 1. holý (vyjádřený) – nachází se ve větě, tvořen jedním slovem

př: Pes běží

2. nevyjádřený – nahrazen zájmenem (není ve větě)

př: Čte knihu --- (on)

3. rozvitý – rozvinut přídavným jménem

př: Česká republika je naše země.

4. několikanásobný – více osob, zvířat, věcí dělá stejnou činnost

př: Pavel a Honza jsou ve škole

5. všeobecný - tuto činnost dělá tolik lidí, že si na ně nedokážu na všechny ukázat

př: Říkali to v televizi.

Přísudek = činnost

Druhy: 1. slovesný a, jednoduchý - tvořen jedním plnovýznamovým slovesem ---

př: Maminka vaří

b, složený - tvořen jedním modálním a jením plnovýznamovým slovesem -

př: Honza může nakoupit. ( může = modální) (nakoupit = plnovýznamové)

modální slovesa – moct, chtít, muset, umět, přestat, mít, smět

2. jmenný se sponou = tvořen sponou slovesa být/ stát se + pods/přídavným jménem

př: Honza je pilný. Maminka se stala učitelkou

3. jmenný beze spony = nachází se ve rčeních

př: Mladost, radost. ( chybí spona – JE)

4. vyjádřen citoslovcem

př: Kráva bú na lidi

- v citoslovcích jen U s čárkou